Život je nicdelání

Chci psát o něčem, co se netýká všech lidí, ale myslím si, že je hodně těch, kteří se v tom poznají. Vy, kteří to máte jinak, vězte, že je to jen proto, že jsme každý individualitou a jako takoví máme různé procesy probíhajících změn, ale všichni spějeme k jednomu. Každý svou jedinečnou cestou.

Mnoho z nás je v poslední době doslova vrženo do stavů oslabení, někdy až onemocnění. Nemůžeme se pořádně věnovat žádné činnosti, bez toho aniž bychom se přinutili. Ale i ti, co se přinutí, nakonec zjistí, že to bylo zbytečné, nedostatečné nebo nebyli schopni dokončení. Máme pocity, že bychom se měli do něčeho pustit něco dělat, že bez toho nebudeme mít peníze, klienty. Musíme přeci pracovat, protože jedině prací získáme peníze na obživu. To je ovšem paradigma, které se mění. Nastává doba, kdy mnozí z nás jsou vedeni k tomu oddělit peníze a práci. Dějí se různé situace, které můžeme nazývat zkouškami či prověrkami, jak tohle paradigma je pro nás platné. Nakolik jej máme pod kůží. Nakolik jsme ochotni se plně odevzdat svému vnitřnímu vedení a v důvěře být v situacích, které rozum může vyhodnotit jako lenivost, nechuť, nezodpovědnost, jednoduše jako cestu do pekel.

Objeví se spoustu nezpracovaných přesvědčení ve formě strachu, sebe odsuzování, sebekritiky a to je naše šance zpracovat je a přivést vědomí do míst, kdy je ještě temnota. Mnoho těchto přesvědčení či emočních bloků se táhne dlouho, stále se objevují, i když jsme na nich už mnohokrát pracovali. Mně osobně v poslední době velice pomohlo uvědomění si prvotní bolesti. Prvotní bolestí nazývám moment, kdy se má duše oddělila z jednoty a poprvé si uvědomila sebe samu. Tento moment mohl zůstat v mé duši zapsán jako oddělení, vypuzení, vyhození, osamocení, potrestání či nějak podobně. Když jsem si do tohoto místa vnesla uvědomění, že i tohle byl počin boží lásky, dlouholetá emoční zatížení povolila a mě zaplavovaly vlny úlevy.

Trochu jsem odbočila od původního tématu, tak se k němu vrátím. Byli jsme vedeni k tomu, uvědomovat si, co chceme a co ne, co je v souladu s plánem duše a s naším osobním úkolem. Naučili jsme se naslouchat srdci, tělu, vnitřnímu vedení a tak už víme, že tohle je to jediné, čemu můžeme a máme naslouchat a důvěřovat. Možná to nebylo vždy jasné, ale stále více se ukazuje, že peníze a práci je nutno oddělit a to alespoň do doby, než se nám podaří dělat opravdu jen to, k čemu jsme vedeni a zpracovat blokující témata ohledně peněz. Pak přichází jiná výzva a to, ne pracovat, ale být v radostném konání. Dochází k propojení v jedno. Když jsme tohoto stavu schopni a naše kanály pro příjem financí, hojnosti máme pročištěny, tak dosáhneme stavu, který je velmi klíčový pro ukotvení na Zemi. Tehdy konečně začne platit něco, co jsem slýchávala v úplných počátcích a dlouho jsem se k tomu nemohla dobrat a to je: Dělej, co tě baví a peníze přijdou samy. Tehdy jsem to ovšem chápala trochu zkresleně. Myslela jsem si, že se to týká jen práce a netušila jsem, že než se dostanu k tomu, abych věděla, co mě baví, ujdu ještě dlouhou cestu. A už vůbec jsem netušila, kolik bloků mám, co se týče, peněz, hojnosti a bohatství vůbec. Našli se lidé, kteří mě z mé cesty sváděli, svými radami a já dělala po sté stejnou chybu, že jsem jim naslouchala a své vlastní vedení potlačovala. Dnes už vím, že jejich rady nebyly špatné, pouze nebyly pro mě.

Takže vám chci říci. I kdyby vás vaše vnitřní vedení směřovalo k celodennímu nicnedělání, k činnostem, které podle vás nemají s prací či sebe rozvojem nic společného a rozum vysílal armádu různých varování, buďte věrni svému vedení. Nebojte se mu naslouchat. Buďte ochotni riskovat a nemít ani kousek jistoty. Důvěřujte, že vás vede smysluplně, i když žádný smysl v tom nevidíte. A když vás přepadne strach, přemýšlejte, je-li to vůbec váš strach. Vnímejte, zda když poslechnete rozum, budete spokojeni a v radosti nebo to bude jen počin na základě strachu. Toto všechno je tréninkem pro to, abychom se uměli sladit s novými energiemi planety a byli připraveni nastolit ve svém systému rovnováhu. Toto všechno nás trénuje, abychom byli schopni žít své životy v harmonii se sebou a s Gaiou. Nejlepším ukazatelem správné cesty je pocit, že stále jen odpočíváte nebo si hrajete, jednoduše, že vás každý okamžik baví.

Autor: Laura Libuše Malinová


Zdroj: http://harmonickyprostor.simplesite.com/431514931/5302825/posting/život-je-nicnedělání

​

COMMENTS