Zářivé bytosti se scházejí kolem silového místa... Drží se v kruhu za ruce, poté se stáčejí do spirály, tvoří kouli a zase kruh. Obrazy se střídají... Diamantové páteře se proplétají, diamantové srdce spojují, čakry spolu komunikují, čela se k sobě tisknou. Harmonie, klid, ticho, láska. Komunikace probíhá telepaticky. Odříkávají číselné kódy a otevírají bránu skrz svá těla. Tato energie proráží závoj...

Milovaní. V prítomnosti času a priestoru vás objímam láskou. Neustále váš priestor mení svoju frekvenciu. Uvedomte si, že aj teraz za tú sekundu kým ste prečítali tieto slová, sa všetko zmenilo.

Náš život sa odohráva vždy iba v okamihu zvanom prítomnosť. Na rozdiel od prítomnosti, minulé a budúce deje existujú v našej mysli iba ako spomienky a predstavy. Alebo sa vari môžete najesť zo spomienok na včerajšie jedlo či z predstáv o zajtrajšom obede? Môžete mať niekoho rád včera či zajtra, alebo mu to v minulosti či budúcnosti aspoň povedať?

Je čas, kdy se jednotlivé duše rozhodují hromadně opustit tento prostor. Bude jim to dopřáno, neboť takto se již rozhodly. Ti, kteří tu zůstanou, propadnou bolestí ze ztráty, avšak dokáží opět povstat, a nalézt odvahu žít. Svět se mění, čas se řítí vpřed, zároveň však se vše začíná spojovat, prolínat a na straně druhé rozpojovat, odpadat

Milí přátelé,
tak jsem si dnes přemýšlela o tom, že nejdříve vychováme děti, pak dochováme rodiče a pak se připravujeme na odchod. Najednou už není nic, co by nás tu drželo, už tu není starost o nikoho, už tu nejsou povinnosti a život je konečně o svobodě, po které jsme celý život toužili. Splnili jsme si své poslání.

Existují tři stádia rozvoje duše. Poznat je můžeme podle lidské řeči. Zkrátka podle toho, jak kdo mluví.

2. část poselství z 14.3.2019

Také občas na mě vytáhla staré kódy, když jsem po ní chtěla utřít prach na poličkách v čajovně: „To se nedá stihnout.“ Vyvedla jsem ji z omylu: „To už nechci slyšet, jedete staré kódy, tohle mám hotové za 5 minut.“ Záhy si uvědomila hloupost, kterou řekla. Mnohdy jednáme v rámci naučených frází a ani si neuvědomujeme, co říkáme. 

Existuje úplně jednoduchý způsob jak poznat, že nás někdo má doopravdy rád. Že nás má upřímně rád a přijímá, protože opravdová láska, to je přijetí. Je to absolutní láska a něžné přátelství, i když to v každodenním životě nemusíme ani zaznamenat. Stačí položit jednu otázku a vyslechnout odpověď.

Milí přátelé,
po cestě z Plzně do Otrokovic mi v autě přišlo toto poselství, o které se s vámi ráda podělím:
V minulých letech nás Vesmíru upozorňoval, že budeme přecházet ze starého světa do nového světa. Starý svět žil kódy z generace na generaci, nový svět žije své kódy pro život a už nebude přebírat kódy od rodiny, co se má a co se nemá. Zde dochází mnohdy i k odloučení, když rodina příliš lpí na následování rodu. Dítě se vzdálí a třeba odejde daleko od rodiny. Pak nás Vesmír připravoval na to, že se bude přesívat. Jak stojí v bibli „zrno od plev“.

Každý vzťah či už je partnerský, priateľský, pracovný či iný, sa zakladá na našich prijatých vedomých, podvedomých vzorcoch života. Nezabudnime v tomto prípade aj na kolektívne vedomie ľudstva, spoločnosti, rodiny. To všetko ovplyvňuje naše životy, vzťahy. Všetko to, čo robíme, alebo sme ochotný urobiť v našich vzťahoch, robíme s najväčšou láskou, vedomím, že robíme to tak, ako to vieme najlepšie. Očakávame šťastné výsledky, no častejšie sa dostaví pravý opak. Dalo by sa povedať ako následky nášho zmýšľania, konania. Prečo to je tak? Čo sa to deje? Snažíme sa a predsa to dopadne zle?

...odpověděla bych mu: "Vůbec nic."
Vše v mém životě mělo důležité a nezapomenutelné místo. Všechna setkání, i ta krásná i ta bolestná formovala moji bytost do dnešní podoby, ve které jsem nesmírně šťastná a i když se dneska štěstí nenosí, jsem vděčná, že se vymaňujeme postupně z té typicky české stěžovatelské povahy a začínáme milovat život.

Lidé navzájem buď svá srdce naplňují, anebo pustoší. Někdo opravdu blízký nás naplňuje pocitem hřejivé vzájemnosti. Člověk cizí naše srdce nijak neosloví a časem se definitivně vytrácí. Je to objetí, co dokáže všechno ukázat ve skutečně pravdivém světle.

Neustále viac a viac sa vynárajú dávno zabudnuté a predsa neriešené drobotiny z minulosti. Ba aj včerajšok sa môže ukázať, pokiaľ niečo z toho sa má odísť. Viackrát, častejšie vnímam svoje vyššie Ja v novom spektre. A nižšie ja vidím ako poskladané črepiny, ktoré čakajú na akoby výbuch, totálnu zmenu. Rovnako vnímam, že tá zmena nakoniec z črepín vytvorí nové vysoko vibračne telo, tvar bez jaziev ako celok. 

A smutní radovat se. Hodní zas čekat podraz, špatní pak věřit v zázraky. Od podlých lidí jsem se dozvěděla, jak mám být čestná, od lhářů, že pravda je důležitější než peníze. Od těch, co věčně chodí pozdě, jak důležité je být vždycky všude včas. U něžných jsem zjistila, jak bolestivé někdy bývá milovat. Od lidí oddaných, že přátelství má větší význam nežli bohatství. Ti, co se zaklínali nebem i zemí mě naučili, že každý má svoji víru a ti, co slibovali, že doufat a spoléhat může člověk jenom sám na sebe.

Život je ve skutečnosti uspořádán tak, že nic se neděje s vámi, ale vše se děje pro vás — pro vaše probuzení, váš růst a inspiraci, i kdybyste všechno zažité či viděné měli snad zapomenout v případě, že byste propadli šílenství nebo zoufalství.

Stále znovu a znovu se zde projevuje mnoho myslí vzájemně. Každá bytost si tvoří svou cestu do budoucnosti tím, jak smýšlí. Avšak mnoho rozdílných myslí, mnoho rozdílných směrů. Pokud však chcete kráčet společně a vytvořit pevnou a stabilní budoucnost, je potřeba spojovat se v mnoha myslích a ladit se na výsledek tohoto spojení. Tento čas přeje spojování.

Co si počít s lidmi, kteří si stále jen stěžují?
Snad každý zná nějakého člověka, který ustavičně jenom brblá, na něco si stěžuje a každý hovor převádí na svoje problémy. Protože problémy, ty má ten nešťastník neustále — věčné nervy kvůli práci nebo studiu, osobnímu životu, milovanému pejsánkovi, kvůli ranním zácpám na silnici, kvůli sousedům a třeba i se záděrami.

Prečo ju vlastne miluje?
Pred dvoma dňami prišla domov a na stole našla list. V prvom momente zostala ako zaseknutá, lebo vedela, že sa s priateľom v poslednej dobe nemohli vystáť, a hádky boli na dennom poriadku. Mala ho plné zuby, ale to predsa nie je dôvod na rozchod. Teda, aspoň v to dúfala. Ešte predtým, ako ho otvorila, mi zavolala so strachom v hlase a s tým, ako to nezvládne, ak ju naozaj opustil. My ženy sme neskutočné v robení záverov a dedukovaní situácie predtým, ako sa naozaj stane. Hovorím jej, nech si sadne, zistí, čo je v ňom a až potom naplánuje, ako to bez neho prežije. To, čo našla vo vnútri, ju však mierne prekvapilo. Písal..

Pohled na aktuální energie
Slova jako ohraničení energie přestávají stačit na vyjádření toho, co se děje. Jsou to ohrádky pro myšlenky, nikoliv pro plynutí Zdrojového proudu Života. Přesto naše hlavy stále touží po vysvětlení, zachycení se něčeho, po ukotvení. Slovem, kterým lze alespoň částečně ukotvit aktuální dění, je slovo DUHA. Barevnost a prolínání, krása, jemnost, opar, znamení, živly.