Žárlivost

Jestli mne miluješ, tak mi to koupíš. Jestli mne miluješ, tak to pro mne uděláš. Jestli mne miluješ, tak musíš být šťastný. Jestli mne miluješ, tak si mne musíš vzít.
Rád bych dnes mluvil o žárlivosti. Proto, abychom pochopili, z čeho vzniká, musíme pochopit, jak fungují naše vztahy.

Dva lidé se poznají. Začnou spolu trávit hodně času a tento čas věnují rozpravám o krásných myšlenkách. Pocit této náklonosti pomůže k rozkvětu krásné růže jménem LÁSKA. Do této chvíle bývá vztah jedinečný, výjimečný. Myslíme si, že o nás druhá osoba ví „úplně všechno“, že nás perfektně zná.

Každý jsme originál a naše pocity jsou jen naše pocity. Pak se jednoho dne stane, že jsme očekávali, že druhá osoba „něco“ udělá. A ejhle, ona to neudělala. Neudělala to proto, že jsme neměli potřebu cokoli říkat. Domnívali jsme se, že nás zná tak dobře, že přeci ani nemusíme nic říkat. Jsme rozčileni a zasazujeme první semínka nespokojenosti a nedůvěry. V naší mysli se roztáčí kolotoč otázek: Miluje mne? Asi mne nemiluje, když nedokáže poznat, co zrovna chci ….nemá náhodou někoho jiného? Bum, prásk. První žárlivé emoce jsou na světě. A přitom se neřeklo jediné slovo. Naše vzájemná nekomunikace vyústila v tisíce domněnek, které začaly utvářet nový pohled na naši drahou polovičku.

Jsme rození obchodníci. Obchodujeme i za těch „nejkrásnějších“ životních situacích. „Berete si zde přítomnou?“ ANO BERU. Uzavřeli jste obchod, že se budete vzájemně respektovat, že si budete pomáhat, že budete spolu v dobrém i zlém…..

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se má za to, že „Po svatbě už je to prostě jiný“?

Generace před námi v nás zakořenila přesné myšlení o tom, jak se má chovat muž a jak se má chovat žena. Novomanželé vstupují do nové etapy života, aniž by si uvědomovali, jak je tato neviditelná, nepsaná pravidla ovlivňují. Ženě se narodí dítě a hned ví, jak se má chovat. Nikdo ji to neučil a přesto je skvělou matkou. Stejně tak, jak ví, jak se má chovat správná matka, ví přesně, jak se má chovat správný otec. Malý krok do strany a problém je na světě. Platí to i obráceně. Milující muži se po svatbě často změní v diktátorské ředitele. Musí přeci tolik pracovat, aby uživili rodinu a tak se nemohou zabývat nějakými hloupostmi a problémy v rodině. Mlčení vytváří další domněnky. Tyto domněnky mají ve většině případech jednoho společného jmenovatele. NEVĚRU. Lidé se tolik bojí, aby jim byla druhá osoba věrná (přece si ji vzali a je jejich), že neustále žárlí. Žárlivost zaslepí jejich zamilované oči a ta krásná růže začne uvadat.

Naše obchodní myšlení zapomnělo na podstatu vztahu. Místo toho, abychom si vzájemně byli oporou, snažíme se zmenšit životní prostor na minimum. V naší společnosti je normální přizpůsobovat se, dělat ústupky a vytvářet tak jednotnou cestu pro dva naprosto odlišné lidi. Skutečný vztah však pochází z lásky k sobě samému. Jen naplněni můžeme rozdávat lásku dál a milovat ostatní. Nemůžeme si dále myslet, že naše láska musí být opětována. Představte si ten krásný život, kdy dva lidé jsou spolu, protože podporují tu jedinečnost v druhém, snaží se mu dávat maximum prostoru a jejich láska vzkvétá na jejich osobním rozvoji. Nezávidíme si. Nepodceňujeme se vzájemně. Uvědomujeme si jeho jedinečnost a té nestojíme v cestě. Naše cíle mohou být odlišné, ale naše láska bude stejná.

 
Žárlivost je Vaše minulost.


Michal Ježek



Zdroj: www.priznakytransformace.cz/