Transformace a dočasný pobyt "mezi světy"

V současné době se nacházíme na „pomezí věků“, může nám dělat problém uvědomování si „osobní polohy“ v čase a prostoru, a to nejen v pozemské hmotnosti. Rozšířené smyslové vnímání nás posouvá časem a prostorem, okolní dění nás nutí k přehodnocení našeho „určení“ v čase a místě, které (nejen) zde na pozemské pláni zaujímáme. Uvědomujeme si nové koncepce bytí, které jsou typické pro období přechodu z jednoho Astrologického Věku do druhého.

K pochopení všeho, co se v současnosti děje, se pokoušíme do svých životů aplikovat různé doporučené i svépomocné „spirituálně vzdělávací“ metody, a zjišťujeme jaké metody dříve fungovaly, jaké stále ještě fungují a jaké pomalu a jistě fungovat přestávají. Každému, komu se již podařilo čas a prostor (na osobní úrovni) transcendovat, podařilo se také skrze tyto kosmické veličiny procházet a objevovat jiné světy. Uvědomujeme si, že naše životy jsou s VEŠKERÝM časem a prostorem provázány. Prakticky si ověřujeme, že mezi časem a prostorem je vzájemná „magická“ spojitost, že se jedná o téměř totožné veličiny. Doposud jsou tyto veličiny, čas a prostor, stále ještě považovány za bariéry, které nám nedovolují „skokově“ se posunout (transformovat se) na jinou úroveň bytí. Jakmile tyto meze překročí takzvaná „nadpoloviční většina“, projdeme konečnou fází přesunu z Věku Ryb do Věku Vodnáře. Tento přesun (prolínání obou věků) probíhá již několik desítek let, toto náročné období zvané „na pomezí věků“ nabírá na intenzitě. Pobyt člověka „mezi světy“ přestává být ohraničený – myšlenkovými, vědomostními a zkušenostními bariérami. Mnohem snáze, než tomu bylo dříve, si uvědomujeme „spodní informační proudy“ a skrze krystalické prvky hmotného těla, které slouží jako přijímače energií, načítáme informace „vyšších energetických proudů“ neboli morfických polí.

Věk Vodnáře již dávno existuje, jen čeká až jej v plné síle uzříme. Vše, co pro nás bude v tomto „zlatém věku“ nové a neobvyklé již je ve skutečnosti tady – přítomno v tomto PROSTORU tady a teď. Ve věčné přítomnosti. Člověk má možnost volby, jako lidská společnost jsme si kdysi dávno „kolektivně“ zvolili vnímat čas jako lineární, v podobě minulosti, přítomnosti a budoucnosti. My všichni, kdo se nacházíme na této planetě, jsme se PRO ŽIVOT ve fyzických schránkách SVOBODNĚ ROZHODLI. Naše duše se každá sama za sebe rozhodla pro život na této planetě a v této galaxii, pro život v měřitelném, užitečném a praktickém čase a hmotném prostoru. Na Zemi přicházejí duše především ze všech planet naší sluneční soustavy, v menší míře i z jiných galaktických systémů. Na Zemi se v současné době nacházejí duše především z (jemnohmotné sféry) planety Venuše – sestry Země. Ale svůj vliv mají samozřejmě jemnohmotné sféry všech planet a sféry všech hvězdných systémů naší galaxie.

Malá vsuvka: Energie planety Venuše se mi (v mém osobním vnímání) intenzivně propojují s energetickými poli posvátných míst na Zemi, které existují ve zdánlivě nepřístupné, neviditelné jemnohmotné sféře, (v časově-prostorových záhybech Země). Jedná se o specifická energetická pole, která energeticky vnímáme a pro lepší představivost a snadnější napojení je určitým způsobem popisujeme, nazýváme je energie „posvátné Shambally“. Ale toto téma, které souvisí například s tím, že Venuše bývala kdysi dávno velmi živou, krásnou a velmi vyspělými vědomými lidskými bytostmi obydlenou planetou, není předmětem dnešního článku.

Rozhodli jsme se dokonce pro vše, čím své životy měříme a poměřujeme. Například systém astrologie je výtvorem člověka, ač je tomu velmi dávno, tak to, že budeme procházet Astrologickými Věky, je také naše volba, naše velmi dávné rozhodnutí. Abychom dokázali přijmout a „strávit“ vše, co se v současnosti děje a kam se „svobodně“ v tomto náročném čase transformace lidského vědomí společně posouváme, podívejme se na cyklické střídání Astrologických Věků v hrubých a stručných obrysech. Jednotlivými astrologickými cykly prochází nejen lidstvo, ale i planeta Země. Jeden cyklus, spojený s atributy příslušného zvířetníkového znamení, trvá přibližně 2000 let. Pořadí Astrologických Věků jde opačným směrem než pravidelné střídání dvanácti znamení zvěrokruhu během slunečního roku. Jedná se o jeden z mnoha dosud fungujících „energetických informačních“ konceptů kolektivního vědomí, který na určitém stupni vnímání stále platí, ale který můžeme vlivem transformace lidského vědomí změnit. Nebo dokonce i zcela zrušit a vymanit se z opakování těchto cyklů, které v určitém čase a prostoru byly a prozatím stále jsou pro náš vývoj potřebné. Právě proto je tento čas transformace lidského vědomí zcela jedinečný a nabízí nám netušené možnosti vývoje lidského rodu.

Stručná charakteristika PROLÍNÁNÍ (střídání) věku Ryb a věku Vodnáře, kdy SLUNCE přechází z jednoho slunečního znamení do druhého, což může trvat i několik desítek let

• Počátek věku Ryb přináší vznik křesťanství. Tento cyklus je charakteristický vírou v jediného Boha, který se nachází „vně“, mimo člověka. Věk Ryb přináší složité období dualismu, smyslu pro řád, uctívání vnějších autorit, nevolnictví, poddanství. Světa se ujímá nadvláda (samozvaných) „duchovních prostředníků“ mezi Bohem a obyčejným lidem. Toto období provází nízká úroveň vzdělanosti člověka. Nesmíme opomenout důležité období týkající se nejen „objevení Ameriky“, ale i kolonizace různých území na různých světadílech „bílou evropskou rasou“. V běhu času přichází rozvoj vzdělání, přichází období průmyslových revolucí, světových válek, zásadních společenských, kulturních a politických změn. Konec věku Ryb charakterizuje období nebývalého civilizačního rozvoje a rychlý vývoj civilizace (posledních 50 až 60 let).
• Na počátku konce věku Ryb si počínáme uvědomovat a nově se dívat na „metafyzické kontexty“ lidského života. Jedná se o různé nové trendy, například o období „Květinových dětí“ a následný vznik různých duchovních hnutí, například New Age. V této době vniká zcela specifická hudba (rock, metal), kterou prezentují hudební skupiny, v jejichž stínovém pozadí shledáváme, oproti „láskyplnému“ hnutí New Age, skryté uctívání „kultu Satana“. Objevuje se rozšířený zájem o vše duchovní, paranormální, spirituální a okultní. Rozšířený zájem o tyto záležitosti, včetně duchovních kultů Východu, na nějaký čas ovlivňuje vědomí mas. Přichází počátek úpadku nejen křesťanství, ale i dalších (západních) náboženství.
• Zlomové období střídání věků v dnešní době charakterizuje počátek takzvané transformace lidského vědomí a nově vzedmutá vlna zájmu o vše duchovní a spirituální. Nastává prolínání vývoje společnosti ovlivněné rozhodnutími náležejícími ještě věku Ryb, s rozhodnutími spadajícími již do věku Vodnáře. (Například očekávání spasitele, očekávání vzestupu lidských duší na vyšší úroveň – doznívající věk Ryb.) Tímto „zlomovým třením“ vzniká nejistota, chaos, rozpad některých zastaralých systémů. Ve vrcholném čase transformace se více než kdy jindy objevují různé „předpovědi konce světa“.

Toto je jen velmi stručná a neúplná charakteristika vývoje civilizace, což nám v tomto kontextu postačí. Není možné zde vypsat všechny jednotlivosti vývoje lidské společnosti za posledních 2000 let. Důležité je, že člověka se dotýká, nejen posledních dva tisíce let, touha po dokonalosti, ve smyslu touhy po splynutí s vesmírnou pra-Jednotou. Člověk od nepaměti hledá podstatu svého bytí. Pro nás je stěžejní, vzhledem k tomu, kam naše paměť jakžtakž dosahuje, například metafyzika Aristotelových spisů z období starověkého Řecka. Od této doby uplynulo mnoho let a vývoj nejen pojetí metafyziky se obsáhle rozvinul. Jde o to uvědomit si, že ve věku Vodnáře má dojít k vrcholu lidského bádání po smyslu BYTÍ ve všech oblastech života.

S tímto vrcholným transformačním obdobím souvisí mnoho záležitostí, které jsou rozporuplné a mohou přinášet dočasný zmatek. Zmíním alespoň jednu záležitost, určitě si všímáme pozitivního přerodu v pohledu na dualitu muže a ženy, což přináší přechodné období (z části úsměvné a z části děsivé) snahy o jakési anulování lidského pohlaví, což nás nemusí znepokojovat. V nitru všichni dobře víme, že se jedná o důležitý bod vývoje, který se dotýká přijetí muže a ženy na stejnou duchovní i existenční úroveň, kdy muž není více než žena, a žena není více než muž, (s čímž se některé staré systémy vztahující se k patriarchátu nehodlají jen tak smířit). Jedná se o jeden z mnoha přechodných jevů současných zmatků a chaosu. Znepokojení ve formě strachu není na místě, protože jak víme, chaos není destruktivní. CHAOS ZNAMENÁ PŘÍLEŽITOST. Je dobré zachovat optimismus a v klidu přijímat, že skutečný počátek věku Vodnáře a transformace lidského vědomí přináší dramatické změny, některé (společenské) systémy se rozpadají a nové se ještě ne zcela stačily vytvořit. Všichni vnímáme, že vzduch přímo jiskří očekáváním důležitých zlomových okamžiků.

Toto období je specifické na prolomení různých tabu, na příliv informací, které lidem otevírají oči a přináší nám různá sdělení o záležitostech, o kterých jsme věděli, že existují, ale spíše jsme před nimi zavírali oči. Nejde pouze o zatajovaní informací o skutečné historii lidské civilizace. Nejde pouze o nadvládu mocných, nerovnost, nespravedlnost a špatnou (korupční) politiku napříč světem. Jde také o podstatné záležitosti týkající se asketismu, celibátu a sexuální zdrženlivosti některých „ušlechtile se tvářících“ církevních představitelů, jde o neblahé důsledky věku Ryb, jde o potírání základních lidských potřeb, které vedou například k pornografii, sexuálnímu zneužívání dětí a podobně. Dozvídáme se pravdu o různých sektách a podivných společenstvích, jejichž členy jsou různé mocné osobnosti současného světa.

Toto téma je velmi důležité. Vše, co se týče mužské a ženské energie, vše, co se týče pojetí sexu a sexuálního života věku Ryb vedlo poněkud zmateného člověka k počátku takzvaného unisexu. Objevila se nejen různá hnutí feministek, ale také gayů a transsexuálů. Ženy uskutečnily podvědomou snahu chovat se jako muž, oblékat se do kalhot jako muž, vlasy stříhat na krátko jako muž. V této době, v počátku období „Květinových dětí“, jsme měli našlápnuto do plynulého přechodu věku Vodnáře. Jenže se cosi neblahého zvrtlo ve vyšších sférách kolektivního vědomí! Všimněte si alespoň jedné ze zásadních podobností v současnosti: Oproti tomu v tomto vrcholném čase vstupu do věku Vodnáře, kdy má nastat „energetická a duchovní“ jednota pohlaví (na tvořivé energetické úrovni), se jistě ne náhodou opět objevují snahy o odklon této skutečnosti jiným směrem. Ne náhodou nám módní časopisy, různé internetové portály nebo facebookové příspěvky předkládají účelovou snahu o převlečení mužských manekýnů s výrazným make-upem do ženských podvazků, ženského prádla, šatů a vysokých bot. Zachovejme klid, jedná se pouze o marnou snahu zachování starého řádu, jedná se o jevy, které svědčí o tom, že starý řád pomalu a jistě bere za své a ke své záchraně využívá všech možných i nemožných prostředků.

V žádném případě ale nejde o „nářek nad rozlitým mlékem“, nejde o obviňování a soudy. Nejde o vyjmenování všeho negativního v lidském společenství. Ačkoliv ty správné vodnářské ideály teprve hledáme, atributy Vodnáře jsou již aktivní, rovnost a jednota veškerého života se v běhu času postarají o „spravedlivé vyúčtování“. Archetyp Vodnáře je zosobněním nezávislosti, hrdosti a originality. Vodnář přináší skutečné pochopení duchovní podstaty nejen pozemského, ale také vesmírného bytí, podstaty Absolutna, pochopení zákona zpětného působení. Vědomě smýšlející bytost zná a ví, že Absolutno se projevuje skrze člověka. Je si vědoma, že v přítomnosti lásky není místo pro sebe odsuzování nebo pro jakoukoliv aroganci vůči ostatním.

Přestože planeta Země není cílem evoluce člověka, musíme uznat její jedinečnost, její krásu, její hojnost, její „mateřskou lásku“ k člověku. Její trpělivost na nelehké cestě vývoje lidského rodu a nelehké cestě člověka za poznáním sebe sama. Země je skutečně výjimečná, nikoliv však svou polohou v hvězdném systému, ale mírou dosažené dokonalosti svých dětí – lidských bytostí. Příroda se snažila, jak mohla, tato její snaha bude na věky věků zapsaná – do všech podrobností – v čase a prostoru. Součástí těchto pro VESMÍR velmi cenných zápisů bude i člověk. Otázkou zůstává, zda se dokonalost lidské bytosti neztratí v dějinách kosmického vývoje nakonec jako nepovedený pokus o dokonalou galaktickou a nakonec i vesmírnou bytost. A to v případě, že v přechodném období  a dočasném pobytu „mezi světy“ nechtěně uvízneme. V případě, že Transformaci Vědomí jako lidstvo kolektivně nezvládneme a nedovedeme do zdárného konce. Respektive do zdárného začátku nového zlatého věku lidské civilizace. Co se v takovém případě stane? Z pohledu věčnosti se nestane nic zvláštního. Tak jako se v celku nic zvláštního nestalo v době, kdy například krásná planeta Venuše, s nádhernou přírodou a oceány, přestala být obyvatelnou planetou…


Rebeka Sprinncová



Zdroj: www.psychologiechaosu.cz/transformace-a-docasny-pobyt-mezi-svety/