Starý pohled na vesmír

Starý pohled na vesmír, který se podobá mechanismu hodin je Newtonova idea. Takový svět funguje předvídatelným způsobem, je uspořádaný a nezávislý na myšlenkách, pocitech či vědomí. Tento uspořádaný, mechanický pohled na vesmír má svoji hodnotu. Jediné vzrušení, které je tu lidstvu umožněno, je manipulace s kolečky těchto hodin. Výsledky manipulace přírody jsou všude viditelné a úroveň destrukce dosáhla nebezpečného stupně. Už ohrožuje i samotnou naši existenci.

Toho všeho lidstvo “dosáhlo” organizováním svého chápání vesmíru podle mechanistického modelu. A jakou cenu za to platíme! Mnozí lidé zakotvili v přesvědčení, že jsou pouhými kolečky stroje, a tudíž vlastně ani nezáleží na tom, co si myslí. Newtonův pohled na svět , jak se nakonec ukázalo, je více než nudný. Přímo vylučuje možnost dobrodružství, a jak se ukazuje, některé jeho rysy ohrožují samotný život, ze kterého jsme povstali.

Kvantová fyzika to vše mění. Pozorující vědomí, jinými slovy bytosti s vědomím jsou integrálním faktorem podílejícím se na chodu vesmíru. Je to právě paprsek pozornosti, který z mnoha možností vytvaruje tu, která se manifestuje. A právě pozornost je příčinou manifestace jednoho z mnoha paralelních vesmírů. V roce 1985 proběhl v College Park ve státě Maryland experiment, který dokázal, že informace se šíří rychleji než světlo a že částice fotony spolu vzájemně komunikují podle toho, co vědci očekávají. To, co nyní propaguje kvantová fyzika, to praktikovali mudrcové a šamani všech kultur od počátku věků.

K tomu, abychom si osvojili toto vnímání vesmíru je třeba si uvědomit, že vše je spolu vzájemně provázáno – v každé situaci máme na výběr z mnoha možností – je to naše pozornost která “volí” jak se vše bude vyvíjet a co budeme prožívat. Vesmír v němž žijeme je pouze jedním z mnoha paralelních (i když z našeho úhlu pohledu nehmotných) vesmírů. “Pohonnou hmotou” toho, co zvolíme jako naši životní situaci jsou emoce – čím “výše” vibrují (vysoké vibrace má radost, spokojenost, vděk, klid, uvolnění, láska) tím kvalitnější a harmoničtější situace vytváříme. “Nízké” vibrace má strach, vztek, zloba, arogance, nenávist, závist, žárlivost – pokud se necháme ovládnout těmito pocity a emocemi, naše životní realita bude velice “hrubá a těžká”.

“Vodičem” je energie, světlo a voda. Pakliže se rozhodneme vědomě si vybírat to, jak se v určité situaci zachováme, co z možností si vybereme, zkusme praktikovat tyto vizualizace: než se cokoliv začneme vizualizovat tak si uvědomíme že vše je propojeno a vše se děje z nějakého účelu – vnitřně se co nejvíce zklidníme a uvolníme a svou představu-vizi necháme zalít zářícím světlem, obrysy všeho hmotného “změknou”, zprůhlední a “rozvlní se”,abychom si uvědomili, že hmota vlastně existuje pouze proto, že v ni věříme, vše je plastické a tudíž vše můžeme dle libosti přetvářet – vše se také musí dít pro vyšší smysl a dobro všech zainteresovaných. Vesmír funguje holograficky – ve vnějším světě se odráží to, co si neseme ve své vnitřní mysli. Se vším cokoli se nám děje, můžeme vést vnitřní dialog – když prožíváme něco co nás omezuje, nějakou těžkou situaci, tak s ní můžeme “zapříst” dialog a dojít k poznání – co se nám zrovna tato situace (nemoc, bolest, ztráta, obava atd) snaží sdělit či nás naučit. Jakmile pochopíme, že se vše děje z nějakého účelu, tak v dané situaci (bolesti, nemoci atd) nemusíme pokračovat a můžeme “vytvořit” jinou. Zeptejme se své nemoci, bolesti, těžké situace co skutečně chce – tímto způsobem uvolníme velké množství energie aniž bychom proti čemukoli bojovali či to popírali a negovali (tímto způsobem se naopak do tíživé situace ještě více “propadáme”). Magickým způsobem vytváříme interakci s matricí vesmíru – vždy, když používáme imaginaci. Zázraky jsou pak v naší realitě skutečně možné.

Do stavu vnitřního klidu jež je nezbytný pro tento způsob práce nám napomůže meditace, vhodně zvolená hudba, “zpěv delfínů a velryb”, zvuky moře a přírody i tanec či automatická kresba….čím více pracujeme s imaginací, s energetickými centry a s energií, tím smysluplnější a radostnější realitu (vlastní i světa jako takového) vytváříme…


Věra Šourková



Zdroj: www.cestyksobe.cz/stary-pohled-na-vesmir/39357