Sedm úrovní duchovního rozvoje

Existují různé úrovně vědomí odpovídající různým úrovním vnímání okolního světa. Každá z vývojových úrovní vědomí odpovídá určité úrovni schopnosti projevovat lásku, milovat.

1. Na první úrovni vnímání světa se nacházejí lidé, pro něž jsou materiální zisky smyslem života. Vůbec nejnižším projevem této úrovně je stav, kdy je člověk ochoten pouze dostávat, odmítá však cokoli dávat náhradou. Soudobé sdělovací prostředky bohužel vědomě či nevědomě lidi stahují a udržují na této antropocentrické úrovni, kdy každý se pokládá za střed všehomíra, těží z využívání zdrojů Země i všech lidí okolo pro svůj vlastní sobecký prospěch a potěšení. Pod vlivem drtivé většiny prostředků masové komunikace lidé vidí smysl vlastní existence v hromadění materiálních prostředků a pěstování vztahů založených na pouhé sexuální blízkosti.

2. Kdo se dokáže povznést nad zištné zájmy a štěstí nachází v naplňování tvůrčích cílů, je zřejmým nositelem pokroku. Jsou to lidé velikých objevů, lidé žijící pro umění, stavitelé mostů přes mořské úžiny, vynálezci nových technologií a léčebných postupů. Usilují o změnu lidského života k lepšímu. Tyto osobnosti mohou rovněž získávat značné materiální prostředky, avšak nepokládají je za prostředek k uspokojování osobních choutek, ale za prostředek umožňující jim uskutečnění tvůrčích záměrů.

Jestliže první úroveň spojuje lidi, jejichž životním smyslem je hromadění věcí, pak na druhé úrovni nacházíme lidi tvorby. Protože peníze jim nejsou cílem, ale prostředkem, vládnou značnou vnitřní energií umožňující jim dosáhnout úspěchu a prožít radostný a bohatý život.

3. Tvůrčí lidé postupně přicházejí k poznání, že cesta ke štěstí a rozkvětu nespočívá v pouhých vnějších změnách společnosti, ale ve větší míře v rozvoji takových obecně lidských hodnot, jakými jsou milosrdenství, laskavost, spravedlnost a prostota. Ty jsou základem, počátkem duchovního života. Kdo se upřímně snaží obrátit svou povahu k vyšším hodnotám, kdo vždycky usiluje o to, aby přinášel ostatním užitek, nachází mír a radost v čistých, morálně výše stojících vztazích. Ušlechtilost duše je hlavním poznávacím rysem lidí na této a každé vyšší úrovni.

4. Duchovní rozvoj je provázen přirozeným vymizením lenosti a zvýšením odpovědnosti. Člověk s vyššími charakterovými hodnotami chce být vždycky prospěšný svému okolí. Zdokonaluje svůj talent, obohacuje svůj vnitřní svět a všechny své schopnosti v duchu služby společnosti. Na této úrovni si člověk uvědomuje, jak důležité je plnit své povinnosti. Plní je upřímně a nezištně a získává kvality, které jsou základem jak stabilního materiálního rozkvětu, tak i rychlého duchovního růstu.

Nezištná služba odpovídá prapůvodní přirozenosti duše. Proto s sebou nese vnitřní mír a radost – příčinu i důsledek dalšího duchovního rozkvětu. Čím vyšší je jeho duchovní úroveň, tím nezištnější člověk je. Tím méně ho zajímá bohatství, zároveň však tím dostupnějším se mu stává.

5. Lidé této úrovně spatřují v duchovním rozvoji hlavní cíl svého života a jednají tak, aby každý jejich skutek přinášel lidem kolem nich užitek.

6. Duchovní povznesení cestou vlastní oběti je takovým stavem duše, kdy člověk jiným přeje více štěstí než sám sobě. Tímto způsobem, se pozvedá na vyšší úroveň svatosti. Láska ke všem živým bytostem vede člověka této úrovně k obětování vlastních zájmů ve prospěch duševního povznesení ostatních. Jednání prakticky všech zakladatelů světových náboženství vycházelo z tohoto smýšlení, které je této úrovni vlastní.

7. Když člověk dosáhne nejvyšší úrovně duchovního rozvoje, zbavuje se dvojakého vidění světa a získává právo návratu do světa duchovního. Vidí pouze lásku a všechny kolem pokládá za daleko lepší než je sám. Neexistují už pro něj pojmy jako nepřítel, hoře či zlo, protože každý jeho skutek zcela přirozeně přináší celému světu lásku a štěstí.

Podle stupně rozvoje vědomí se u lidí rozvíjí nezištnost, vytrácí se lenost a plnění vlastních povinností jim přináší více a více radosti. Soustředí-li se člověk pouze na vlastní požitky a osobní výhody, pracovní proces mu žádnou zvláštní radost nepřináší, neboť se soustřeďuje na jediné: získání peněz. Avšak na vyšších úrovních vědomí je stejná činnost odměnou už sama o sobě a práce je vnímána jako radost.



Zdroj: www.pronaladu.cz/sedm-urovni-duchovniho-rozvoje/