Přeprogramování podvědomí

aneb mocná Já Jsem Přítomnost (vysokovibrační jazyk)
Slovo je mocný nástroj, směruje energii. A vědomé směrování energie je princip sebe-zvládnutí, sebe-řízení. Princip tvoření. Tvořme si svůj vysokovibrační prostor, nikoliv svět, který jsme tu tvořili tisíce let a který se rozpadá/rozpadl (a nás to ani trochu nemrzí, protože není "náš"). Tvoříme z podvědomí, které pracuje bez přestání. Když si ho nenaprogramujeme my sami, udělá to někdo za nás. Tím moc svého Bytí odevzdáme jinam. Manifestujeme tak myšlenky, které nás doslova napadají, nikoliv záměry, které si přejeme.

Princip opakování
Čím častější opakování, tím hlubší vrytí do podvědomí. Tím rychlejší naskočení na daný program. Opakujme, opakujme. Proto tu byly a jsou mantry. Jsou samozřejmě přínosné stále. Vnímám ale velký vibrační rozdíl mezi mantrou, kterou někde vyčteme, naučíme se nebo vygůglíme (a ona jde z mysli), a mantrou, kterou si vytvoříme Srdcem. Přitom může jít o stejná slova, jejich vibrace a emoční naladění jsou ale jiné.

Být Přítomností 
My jsme Přítomnost. Jen odstranit nános, který nám brání to vidět a cítit. Lze se  naprogramovat tak, abychom si to rychle uvědomili. Prostě Já Jsem Přítomnost. Mocná mantra, mocný program. Další podobné mantry jsou např. Já Jsem Láska, Já Jsem Svobodná Bytost, Já Jsem manifestace Božství v lidském těle, Já Jsem Světlo, Já Jsem Krystalické Bytí. Tato slova určují energii, kterou vysíláme. Jak se tato energie manifestuje může ovšem být překvapující, egem odmítané a ponižované, naprogramovanou společností nepřijaté. Těmito slovy jsme vstoupili do důvěry a plně přijali svou Božskou (Já Jsem) Přítomnost.

Já Jsem (spolu)Tvořitel
Manifestace přání a záměrů je to, o co jde. Pokud ale nerozumíme práci podvědomí (zatímco matrixoví programátoři jí rozumí skvěle), zamotáváme se stále a znova do stejných sítí. Zřejmě prvním krokem je obrácení pozornosti na naši vlastní sílu. Přejít k Já. Tato změna je tak mocná, že přináší hlubokou transformaci. Začít místo to je překrásné říkat vnímám/vidím/cítím to jako překrásné je ohromný vibrační posun, protože tím opouštíme sféru hodnocení a přecházíme do sféry pocitů. Stejně tak místo myslím říkat vnímám, zdá se že, jsem veden/a k, ukazuje se mi znamená opustit jazyk mysli, který je matrixovým programováním spojen (pouze) s levou mozkovou hemisférou, a přejít k jazyku Srdce, který obě hemisféry spojuje. 

Čas minulý, přítomný a budoucí
Gramatické časy nejsou pouhou konstrukcí. Jsou velmi mocným nástrojem (sebe)programování. Jaký rozdíl lze vnímat ve vyjádřeních typu -Nehraji na žádný hudební nástroj s radostí. - (Dosud) jsem nehrál/a na žádný hudební nástroj s radostí. Zatímco první věta je program, který mě uzamyká v energii, která mi nedovolila, nedovoluje a ani nedovolí na hudební nástroj hrát s radostí (protože podvědomí ji vždy přečte jako současný stav), věta druhá nechává prostor pro další vývoj a nechává otevřenou bránu pro možnost, že jednou na nějaký hudební nástroj s radostí hrát budu. Stejně tak vyjádření jsem na cestě ke spirituálnímu naplnění vede naše podvědomí k tomu, aby tvořilo situace, kdy budeme na cestě ke spirituálnímu naplnění, kdy k němu ale (možná nikdy) nedojdeme!

Vid dokonavý a nedokonavý
Jde o to, co v daném okamžiku (ne)chceme (vy)tvořit. Slovo může být stejné, jeho obsah (pro podvědomí programováním známý) však odlišný, možná zcela opačný. S uvědoměním, že podvědomí pracuje jen s přítomností, lze velmi účinně pracovat v souvislosti s mluvnickou kategorií, kterou je vid. Jednoznačnost rozdílu mezi větami Topím se v papírování. a Topím se v penězích. asi netřeba vysvětlovat. Přitom v obou případech jde o vid nedokonavý. Jednou jde však o situaci pro nás nechtěnou, jindy příznivou - i když i u topení se v penězích bych byla velmi bdělá. 

Zápory, příkazy, zákazy
Podvědomí většinou vynechává záporku ne. Toto uvědomění rovněž mohutně proměňuje hloubku našeho sebe-řízení. Místo slov toto neudělám uvést slova udělám to jinak je velký vibrační posun. Znovu je vytvořen prostor pro jinou možnost, pro změnu. Všechna ta nechci, nemůžu, nejde to, nemám rád podvědomí čte obráceně. A my jsme pak překvapení, proč nám každá návštěva přinese tavený sýr, když vysíláme vyjádření nemám rád/a tavený sýr. A mega, mega záležitost se slovem musím, které tak často používáme - hledejme a nacházejme nové možnosti vyjádření toho, že se chystáme něco (ne)udělat. Místo musím zasadit strom si zkusme říct jdu zasadit strom. Síla, která takové vyjádření provází, je ohromující. 
​
Vždy když...
Hrátky se sebe-programováním naberou otáčky v případě, kdy začneme používat spojení typu vždy, když. Můžeme tak vytvořit situace i stavy, které nás mohou velmi posunout i překvapit. Lze samozřejmě vše. Vždy, když překřížím palce u nohou, prožívám lucidní sen. Jak praktické večer před spaním. Jak nepraktické, když je překřížím na nějaké přednášce nebo třeba při cvičení jógy.
​
Sebe-pře-programování je prostě hraní. Významně nás ale proměňuje. Vede k uvědomování, vede ke konstruktivnímu směrování energie, vede k mohutnému zvyšování vibrací. Vede ke kultivaci, zjemňování, úctě k nám samým i k ostatním. Vede k pochopení jazyka jako nástroje tvoření a osvobození. Vede k vědomému vytváření živého prostoru. 


​
Iva 


Zdroj: ​https://www.ivakotaskova.cz/l/preprogramovani-podvedomi-aneb-mocna-ja-jsem-pritomnost/
​
​