Přeprogramování mysli: 10 jednoduchých pravidel

Níže vyložené zásady nemají být žádnými morálními předpisy. Jsou to pouhé možné prostředky k dosažení cíle. Jinak řečeno, berte je jako doporučení, jejichž dodržováním můžete vědomě začít měnit svůj vztah k některým životním situacím.

Mohly by vám pomoci dostatečně se uvolnit, abyste se s postupem času dokázali pohroužit do vlastní mysli a zbavit své psychického založení některých hlubších negativních apektů.

Zásady nemají nijak měnit váš způsob života a určitě vám nedoporučujeme nutit se k nim nějak násilně a v každém případě. Prostě si je připomeňte, až se budete zabývat každodenní činností. Jejich přítomnost vám bude pomáhat zevnitř, z vašich podvědomých «vztahových center».

Jak tedy vědomě měnit svůj postoj k některým životním situacím.

Pravidlo 1
Pokuste se brát jiné lidi výlučně takové, jací jsou.
Snažte se nevidět v nich pouze objekty, které můžete využít ve vlastní prospěch. Uvědomte si, že také oni jednají v souladu se svým psychickým založením. V tom se od vás nijak neliší – až na to, že jejich program může být poněkud jiný než ten váš.
Vy už jste si vědomi své závislosti na vlastním psychickém založení; možná však, že oni si toho u sebe ještě vědomi nejsou. Jestliže dokážete ve značné míře přijímat jiné lidi, budou také oni přijímat vás. Smějte se sami sobě, svému chování i grimasám, které někdy bezděky děláte.

Pravidlo 2
Také sebe sama berte takového, jaký jste.
Vaše jednání je důsledkem utváření vašeho rozumu. Netrapte se pro své nedostatky a chyby. Přijměte jistý limit svých možností. Zároveň si však uvědomte nezbytnost zbavit svou mysl konfliktů. Je to totiž právě neschopnost brát sebe sama takového, jaký jsem, co plodí v lidském životě tolik trápení.
  
Pravidlo 3
Sledujte své obvyklé reakce na jiné lidi a okolnosti, které vás obklopují.
Všimněte si, že vaše lpění na vnějším světě vám dokáže způsobit řadu hlubokých zklamání. Snažte se omezit svou tendenci k hledání štěstí ve vnějších podmínkách. Neznamená to, že se snad máte zříci všeho vnějšího, co se vám líbí nebo vás přitahuje. Sklíčenost a zklamání, které by to vyvolalo, by způsobily více škody než užitku. Chceme vám jen říci, že máte žít tak, jak jste zvyklí, pokud však nedosáhnete toho, co jste si přáli, berte to s klidem a jistým odstupem.

Pravidlo 4
Ujasněte si své největší potřeby, náklonnosti, touhy atd.
Buďte co možná nejkritičtější. Dobrou metodou, jak odhalit své lpění na něčem, je sledování vlastního současného hněvu nebo nevůle až k jejich původnímu zdroji. Tak narazíte na emoční nebo psychickou příčinu současné nenálady. Zvláště si všímejte svých reakcí na lidi, které zjevně moc nemusíte, nebo s nimiž se neshodnete. Právě tito lidé vám pomohou rozpoznat a nakonec i odstranit své emocionální «zádrhele». Celý svět a všechny lidi v něm nahlížejte jako své učitele.

Pravidlo 5
Snažte se žít v přítomnosti.
Nežijte v minulosti, nezneklidňujte se a nestarejte se o to, co už se stalo, stejně jako se nesnažte znovu zažívat minulou dobrou zkušenost. Nesnažte se odhadnout budoucnost. Člověk může plánovat, jenomže nesmí své plány posuzovat jako něco závazného pro budoucnost. Život je daleko pestřejší a plný překvapení.
Snažte se prožívat každý okamžik co možná nejúplněji, veškerou svoji pozornost věnujte přítomnosti. Tak začnete žít skutečně plným životem. Ať děláte cokoli, ať se koupete, jíte, zametáte podlahu, řídíte auto nebo si vyděláváte na živobytí, nemyslete na to, kdy to skončí. Vychutnávejte si každou chvilku toho, co právě děláte. Zkuste se těšit ze samého faktu vlastní existence a z toho, že se projevuje každým vaším skutkem.

Pravidlo 6
Neztotožňujte se úplně se svými činy, se svým tělem nebo svou myslí.
I když se snažíte změnit svoji mysl, ta je přece jenom pouhou vaší částí. Není vaším vědomím, svědkem pozorujícím veškeré události, k nimž ve vašem životě došlo. Většina z nás se zcela ztotožňuje se svojí myslí a tělem. Ignorujeme tak vědomí, které stojí za vším, co děláme. Když se však snažíme očistit své tělo a mysl, začínáme vědomí vnímat jako stěžejní a ztotožňovat se právě s ním.

Pravidlo 7
Snažte se být k lidem otevřenější.
Podle možnosti vyjadřujte co nejupřímněji své city.
Když se člověk snaží být někým jiným než kým ve skutečnosti je, když se snaží na lidi udělat dojem a skrývat své skutečné city, okamžitě v mysli zažívá napětí a odcizení.
Zpravidla to v něm posiluje dojem, že «celý svět se spikl proti němu». Krom toho je třeba mít na paměti, že i ten nejméně citlivý jedinec dokáže do určité míry vycítit, že se snažíte něco skrývat, nebo že máte nějaké ostudné tajemství, protože je dost dobře možné, že sám skrývá něco podobného.

  
Pravidlo 8
Uvědomte si, že každý je potenciálně schopen dosáhnout vyšší úrovně vědomosti.
To, jak se ten který člověk v určité chvíli chová ke svému okolí nebo k vám, je dáno jeho psychickým nastavením. Jeho momentální životní způsob je dočasné povahy a bude se měnit a harmonizovat podle toho kdy a zda vůbec začne dotyčný rozumět sám sobě a své mysli. Každý z nás má nerealizovaný potenciál, který čeká na své odhalení. Snažte se vidět tento potenciál v každém člověku, ať je to sebeobtížnější.

Pravidlo 9
Nevyhýbejte se složitým situacím
Obvykle se snažíme uspořádat si život tak, abychom se co nejméně stýkali s lidmi, kteří se nám nezamlouvají. Vyhledáváme spíše lidi a situace ladící s naším emocionálním naprogramováním. Proto také vedeme způsob života uspokojující a upevňující naše přesvědčení. Dívejte se na obtížné situace i na svoje protivníky jako na ty nejlepší učitele.
Právě oni vám nejjasněji ukážou, jak funguje vaše psychické nastavení. Právě oni totiž vytáhnou na povrch vaše emoční konflikty a předpojatost. Jen málo lidí je schopno uvědomovat si své nastavení a podmíněnost. Jestliže se je však naučíme rozeznávat, jestliže si je dokážeme uvědomit, můžeme si s nimi poradit.

Pravidlo 10
Snažte se představit si sebe sama na místě jiných lidí.
Místo co byste slepě reagovali zaběhaným, přednastaveným způsobem, zkuste pochopit postoj toho druhého. Někdo za sebou například nezavřel dveře a vás to rozzlobí. On ale možná jenom hrozně spěchal… Nebo myslel na něco jiného. Možná, že otevřené dveře jsou součástí jeho psychického naprogramování, nebo možná vyrostl v domě, kde žádné dveře nebyly.
Navíc k tomu ke všemu si musíte připustit, že vaše zlobení se pro nezavřené dveře není nic jiného než součást vašeho vlastního psychického přednastavení, jste tak psychicky naprogramováni. Uvědomte si, že vaše reakce je čistě automatická. Pokuste se ji změnit, aby ve vás nezavřené dveře nevyvolávaly emoční nevůli a nelad. Stejný postup uplatněte i v jiných životních situacích.



Zdroj: https://www.pronaladu.cz/preprogramovani-mysli-10-jednoduchych-pravidel/