Pozorujme světlo a tma nemá šanci

Je na každém z nás, zda chceme ještě bojovat a myslet si, že život je náročný a chce nám ublížit, a nebo se obrátíme ke světlu a začneme tvořit láskyplný svět. Ne z pozice nějaké naivity, ale z pozice odvahy a síly vnitřního nastavení. Život ze srdce tady a teď.

Tohle je trochu duchovnější článek, tak ti, kteří na to ještě nejsou připraveni, buď nečtěte, nebo tomu dejte šanci, pohodlně se usaďte, otevřete svá srdce, vzpomeňte si na to, jak jste byli malí a nechte se unášet slovy…

Doba se mění, světy se rozdělují na část, kdy ještě chceme bojovat a na tu část, kde chceme žít v lásce a harmonii. Slova jako láska a harmonie v některých z nás ještě znějí naivně a ježí se nám při nich chlupy, ale to je jen tím naším uzavřeným srdcem před světem, před sebou samým, předtím spatřit, kdo ve skutečnosti jsem.

Bojíme se otevřít se, navrátit se k podstatě nás samých, bojíme se zjistit, co doopravdy chceme žít a kdo doopravdy jsme. Zapomněli jsme na duši a srdce a myslíme si, že život je o mysli.

Když jsme byli malí, byli jsme jemní, otevření světu a lidem, otevření poznání a životu. Naše srdce plálo v přesvědčení, že život je dokonalý a úžasný a byli jsme šťastní, že tu můžeme být, a tady a teď sdíleli naše pocity, nás samotné se vším okolo. Nebojovali jsme, nebylo s kým a proč.

Časem se to v nás měnilo. S tím, jak nám začalo okolí říkat něco jiného, než jsme cítili a my jsme uvěřili, že okolí má pravdu, neboť jsme ho brali za autoritu. Aby nás ty přicházející informace zvenčí nezraňovaly, začali jsme zavírat svá srdce a šli do mysli.

A nyní chceme být jako dospělý šťastní, ale nevíme jak. A tak si myslíme, že toho dosáhneme honěním se za vším tím, co jsme si vytvořili v hlavě (myslí.) 

A já vás teď vyvedu z mysli. Jen přes srdce, jen přes návrat do srdce můžeme opět pocítit, že jsme šťastní, že být šťastný je naše volba, a že není nikdo a nic, co by nám v tom mohlo zabránit. Že to, jak se chováme, jak vidíme sami sebe, se pak odráží v tom, jak vidíme a vnímáme ostatní.

Pokud se nemáme rádi, pokud nejsme ve svých srdcích, myslíme si, že ostatní jsou zlý a chtějí nám ublížit, a tak ubližujeme i my jim. Ale to není skutečnost. Skutečnost najdeme jen v našich srdcích.

Pokud cítíte potřebu a touhu jít do svých srdcí a žít život už jinak – ze srdce, rozhodněte se a toto rozhodnutí sdělte sami sobě a za tímto rozhodnutím si stůjte. A pak jen nechte život, ať vás vede. Odevzdejte život z mysli (v bolesti, trápení, nespokojenosti, v bojování, v souzení, v hodnocení ostatních, atd.) vašemu vyššímu vedení (třeba životu, vesmíru, nebo zemi) a zaměřte se na své srdce.

Cesta to nemusí být jednoduchá, ale taky může. Prostě se vám budou bořit programy mysli, které jste za svůj život posbírali, a je na vás, jak rychle je budete pouštět a přijímat.

Ale věřte, že nikdo zvenčí vám nechce ublížit, to jsou jen vaše strachy. Věřte, že jste milováni a chráněni každou vteřinou svého života a vše se děje samo pro vaše nejvyšší dobro. Jste jen pozorovateli toho, jak se cítíte, ale neovlivníte ani to, jak se cítíte, prostě se to děje!

Ale stojí to za to. Život ze srdce je totiž to, co hledáte, po čem toužíte, to je to, proč se honíte za něčím tam venku a přitom to máte každou vteřinou svého života přímo v sobě, ve svém srdci.

Nyní je nám všem pomáháno ze všech stran jít do srdce, probudit se a uzřít smysl svého bytí. Tlaky na nás se stupňují a je nám neustále připomínáno, že je čas se vydat za dobrodružstvím srdce, že jiná lehčí cesta není, a vy víte, že cesta z mysli nefungovala doteď.

Už víte, že jediná cesta šťastným naplněným životem je cesta ze srdce. Tak na jakou cestu se vydáš? Volba je jen na tobě!



Zdroj: zivot-ze-srdce.webnode.cz/l/pozorujme-svetlo-a-tma-nema-sanci/