Pokud je dvěma duším předurčeno, aby byly spolu, najdou si k sobě cestu

„Jestliže někoho milujete, dejte mu svobodu. Pokud se k vám vrátí, je váš. Pokud ne, nikdy váš nebyl.“

Jestliže je mezi dvěma lidmi doopravdy hluboké spojení a jsou si skutečně vzájemně určeni, budou muset projít celou řadou zkoušek, než se budou moci spojit až do konce svého života.

Rozloučení není třeba se bát – je to čas, který je nám dán proto, abychom dokázali správně pochopit svůj pravý vztah k blízkému a pro nás významnému člověku.

Jestliže potkáte někoho, s kým vás pojí skutečné pouto, v nepravou chvíli svého života, je nevyhnutelné, že se rozejdete, aniž byste měli tušení, zda nakonec dokážete jeden druhého znovu najít nebo ne.

Někdy se s někým setkáme na pouhý okamžik, а doživotního spojení s tímto člověkem dosáhneme až po letech. Vesmír funguje velmi svérázně. Pokud je vám souzeno s někým být, určitě se k vám vrátí, bez ohledu na to, kolik času bude muset uplynout.

Nakonec znovu potkáte jeden druhého, bude to však setkání lidí, kteří už budou připraveni na plnohodnotný vztah.
 
Přičemž ovšem nemůžete jen tak sedět a čekat, až přijde někdo, do koho se zamilujete tak, že úplně ztratíte hlavu. Musíte na sobě pracovat, růst jako osobnost a zachovávat přitom věrnost svému pravému Já.

Možná, že až tehdy vám Vesmír pošle člověka, se kterým se ocitnete na vrcholku světa, ať už jste ho někdy dříve potkali, anebo ne.

Jistěže nemá žádný smysl tvrdit, že každý, koho milujeme, se k nám znovu vrátí. Nicméně ten, kdo je nám souzen, se vrátí určitě. Toto pravidlo platí v milostných vztazích, v přátelství i u jiných forem mezilidských vztahů.

Nedokážeme ovládat jiné lidi a už vůbec nemůžeme ovládat Vesmír. Proto Vesmír nechte, ať pro vás udělá to, co pokládá za pro vás potřebné, a potom sledujte, co se z toho vyvine.

Některé z nejdůležitějších věcí svého života musíme prostě na čas nechat jít. A v onom mezičase, kdy jsme vzdáleni těm, kdo jsou nám blízcí a kdo jsou pro nás důležití, se měníme v takového člověka, jakým se máme stát.

Ti lidé se mohou vrátit, anebo zůstat snem. Ať to však bude jakkoli, vždycky zanechají v našem srdci nesmazatelnou stopu.



Zdroj: www.adaline.cz/pokud-je-dvema-dusim-predurceno-aby-byly-spolu-najdou-si-k-sobe-cestu/