Nová chronologie dejin pokr. II.

Křesťanství nakonec dorazilo i do slovanských zemí, ale jako systém, který byl již zcela odlišný od toho, co hlásal Kristus. Temné síly ovládající hmotný svět postupně jeho učení pošpinily, převrátily a zatemněly stejně, jak to postupně udělaly se všemi světovými náboženstvími, ať už to byl hinduismus, judaismus či islám. Do poselství láskyplného soužití, soucitu, spolupráce, kreativity a harmonické sounáležitosti začala temná chtonická síla implementovat prvky hamižnosti, vzájemného rozdělování, velké sociální nerovnosti a nekonečného boje o moc.

Židokřesťanství, to pseudokřesťanství v podání katolické církve, násilnou christianizací zabíjelo po celém světě milióny mnohem duchovnějších pohanů, kteří ctili skutečné křesťanské ideály na rozdíl od jejich "křesťanských duchovních učitelů". Měli na výběr: buď se vzdát své víry Předků, nebo dát hlavu na špalek a předat celý svůj majetek církvi. Například, za praktikování "pohanských zvyků", jako třeba chození do posvátných hájů, které na příkaz misionářů byly všude káceny a vypalovány, byl trest smrti a propadnutí veškerého majetku církvi. Také tímto způsobem církev postupně šířila strach, zvětšovala politický vliv a hromadila obrovský majetek. Ničila, zabíjela a upalovala vždy ty nejčistší bytosti, protože ony byly její skuteční odpůrci. Představitelé církve vyhledávali ty nemorální, zvrácené a otrocky poslušné, s těmi vždy spolupracovala nebo je přijala do svých řad, neboť měli stejnou životní filosofii – "účel světí prostředky". Je třeba znova zmínit, že ti, kteří stále ještě chodí do kostela a naslouchají skryté propagandě temných sil přes všechno, co má katolická církev na svědomí, tak svým projeveným zájmem a touto vytvořenou energií podporují a udržují geomorfologické pole tohoto egregoru skrytého zla a ve své nevědomosti se spojují s obrovskou karmickou zátěží, kterou za staletí katolická církev v sobě nese, ať už hovoříme o praktikujících "duchovních" či "obyčejných věřících".

Toto pseudokřesťanství, které doputovalo ke Slovanům, bylo vůči nim velmi nepřátelské, již zcela změnilo svou původní podobu a neslo již v upravovaných biblických textech úplně jiné poselství, než bylo původní učení Kristovo. Vpisků a úprav je v bibli na objednávku Temna skutečně velké množství. Proto je třeba bibli číst pozorně, mezi řádky, aby čtenář zachytil to původní Světlo. Každý učedník Krista napsal svoje evangelium, ale stali se z nich apokryfy – zakázané čtení. Církev je postupně odstraňovala, až byly odstraněny všechny, které v sobě nesly důležitá poselství Světla a "zakázané myšlenky".

Např. právě v páté hlavě evangelia – apokryfu Ondřeje se Ondřej ptá Ježíše, ke kterým národům mají jít šířit jeho učení. Kristus je posílá k národům jihu a západu a výslovně je nabádá, že nemají jít k Samárijcům, kteří žijí směrem na sever, protože oni nevědí co je hřích domu izraelského. Výraz Samárijci, vznikl ze slov "samí, Árijci" a je znám spíše jako slovo – samaritáni, tedy příslušníci bílé rasy, což je v "oficiálních" biblických textech úzkostlivě skrýváno. Kristova instrukce byla naprosto logická, protože lidé bílé Árijsko-slovanské rasy se už rodili se Svědomím a proto nebylo nutné, aby přijímali Ducha za účelem zrození svého Svědomí. V tomto kristovském duchu naši Předkové žili a konali. Řídili se v prvé řadě příkazy svého Svědomí – KONy a upřednostňovali tedy vždy své jednání podle Svědomí, na bázi pravdivosti a spravedlnosti, před jakýmikoliv jinými přístupy. Proto je dobyvatelé (méně vědomí) tak nenáviděli, protože je nikdy nemohli skutečně ovládnout a zotročit. Slované dobře vnímali, že zákony mocných již mohou být nástrojem Temných sil, a proto prověřovali, zda jsou v souladu s jejich Svědomím. Zákon totiž často stanovuje co je jen "správné" z pohledu svých tvůrců a ne z pohledu Svědomí, vyšších, lidských a kosmických zákonitostí. To, co je správné z pohledu moci a zákonodárců, ještě nemusí být správné z pohledu vyššího vědomí. Proto pro ně byly vždy nejvyšší normou zákony Svědomí – KONY.

Bílá Rasa je původní obyvatelstvo Evropy, kterou po předposledním posuvu zemské osy postupně osídlovalo. Tyto události jsou údajně spojené s vojenským zásahem "boha" Peruna, "boha" bleskovrhače a syna "boha" Svaroga, ochránce zemí a rodů Velké Rasy před temnými silami na naší Midgard – Zemi. Před 40 000 lety naši předci překročili Dněpr a Volhu a začali zalidňovat západní Evropu. Temné síly se neustále snažily co nejvíce rozdělovat původní obyvatelstvo, což činily vojensky, nábožensky, politicky, ale i úpravou a zmatením dříve jednotného jazyka. Historické záznamy ukazují, že evropské obyvatelstvo hovořilo ještě v 16. století většinou rusky.

Je třeba rozbít uměle vytvořený mýtus o Cyrilovi a Metodějovi, kteří nám údajně přinesli písemný jazyk. Bylo to přesně naopak, co nám zmanipulované dějiny tvrdí. Nevytvořili nám abecedu, ale bohužel degradovali náš dokonalejší abecední systém, který jsme používali před jejich příchodem. Naše původní Staroslovienská bukvica měla 49 znaků a popisovala nejen faktickou, lingvistickou podstatu výrazu, ale i jeho obrazovou složku. Jednotlivé znaky pak navíc rozeznívaly frekvenční vibrace a zvuky, kterými se aktivovaly zejména poslední dvě čakry z 9ti čakrového systému, které jsou důležité pro spojení s naším Duchem a rozvíjí naše vyšší vědomí. Slova tohoto jazyka vyvolávala v myslích doslova obrazy a vzniklý zvuk mluvícího harmonizoval jeho i posluchače a měl také pozitivní vliv na jejich zdraví. Cyril s Metodějem byli první z těch, kteří začali systematicky očesávat naše původní písmo. Vyhodili zejména ty znaky, které ani neuměli vyslovit, ale které měli schopnost nás ladit na příslušné vyšší frekvence. Dnes už dokonce i "oficiální jazykovědci" přiznávají, že náš původní jazyk byl daleko dokonalejší, než ten, který nám byl vnucen věrozvěsty.

Zmiňme útržkovitě přelomové události na Kyjevské Rusi. Poslední slovanský kníže Sviatoslav vyrazil v roce 965 na výpravu proti Chazarské říši, která dlouhodobě plenila, vraždila a brala Slovany do otroctví a prováděla s jejich dětmi satanské rituály. Ta sice znamenala konec obávané říše Chazarů a zničení jejich hlavního města Ityl, ale o něco později v roce 981 se lstí a úkladem dostal k moci Vladimír, který byl církví později vyhlášen za svatého a byl oslavovaný za to, že se zasloužil o pokřesťování Slovanů. To probíhalo v letech 988 až 1000. A co znamenalo takové pokřesťování Slovanů? Za 12 roků bylo z původních 13 miliónů obyvatelů Kyjevské Rusi 9 miliónů vyvražděných. Křesťanské kroniky o těchto jatkách samozřejmě mlčí. Krvežíznivý Vladimír, jak je někdy nazýván, pootevřel dveře cizákům a násilné christianizaci, která pak probíhala i v jiných slovanských oblastech, včetně Velké Moravy.

Rozsah, s jakým byli Slované v té době vybíjeni, byl neskutečně veliký. Násilné pokřesťanšťování ohněm i mečem a devastující vliv západu postavilo Slovany před rozhodnutí, co dál... Padlo rozhodnutí dát Državě nové jméno podle svých "bohů" ochránců Tarcha a Tary. Přijali nový název Tartaria. Na mapě se objevila jako Velká Tartaria, což bylo nové jméno pro prastarou Rasséniu. Zbytky Slovanů se spojily s profesionální armádou Velké Tartarie a jejich úkolem bylo vyhnat všechny nositele smutně proslulého "křesťanství" a zachránit tak poslední zbytky západních Slovanů a jejich způsob života. Proto Slované uskutečnili velký pochod na západ a nebyli to žádní Mongolové, jak je nám dnes ve škole tvrzeno. Jde o jednu z největších falzifikací v dějinách lidstva. Byl to osvobozující pochod na západ pro všechny ty, kteří trpěli pod křesťanskou krutostí. Armáda Velké Tartarie se přehnala územím, kde žili Slované jako smršť a přeťala misionářská, katolická jatka Slovanů. Armáda došla až k Jadranu a všude kde se ocitla, ničila výlučně cizí vojska a klérus. I oficiální historici dnes uznávají, že "Tataři" (ale byli to Tartaři) rušili církevní ustanovení, ale domácímu obyvatelstvu neubližovali. Výsledkem bylo, že si Slované na nějaký čas oddechli od násilné christianizace a pro přeživší Slovany přišla na nějakou dobu nevýslovná úleva. Nebyl to krok vzad, jak tvrdí oficiální historie, ale naopak, obrovský krok vpřed.

Pokud Slovansko – Árijské národy dodržovaly duchovně mravní pokyny svých Předků, tak aniž by si to uvědomovaly, byly nepřemožitelní a to i v době, kdy jejich potomci neznali v celé úplnosti původní dědictví svých předků. U všech Slovanů byl základem jejich víry kult Předků, který se stal základem jejich obrovské Duchovnosti, kterou mají až dodnes v sobě všechny národy Velké Rasy. Jak prostí lidé v 10. století věděli málo o slovanském Bielovodí, tak ve 20. století ví běžní lidé ještě mnohem méně. Příčinou tohoto stavu byla utajovaná a trvalá agrese proti Slovanům ve všech oblastech života, jak ve fyzickém, tak i v duchovním světě. Nejdříve jim byla zaměněná rodná stará víra za cizí náboženství – židokřesťanství. Kazatelé – misionáři nutili Slovany, aby se zřekli svých rodných bohů ve prospěch cizího. Zjednodušili prastarou Bukvici k nepoznání. Odstranili nejdůležitější písmena, která byla nositeli vysokých frekvencí, květnatosti, obraznosti vyjadřování a silným nástrojem spojujícím lidi s jejich Duchem a vyšším vědomím. To vše bylo realizováno pod "šlechetnou" záminkou vývoje řeči a jejího "zdokonalování". Toto mělo stejný dopad jako léčba bolesti hlavy pomocí lobotomie. Tímto zbavili děti Velké Rasy obrazně a tvořivě myslet a napojovat se na své bohy.

Základem Slovanství není princip trojitosti, jak mají křesťané, ale princip svastiky: Tělo, Duše, Duch a Svědomí a jejich harmonická jednota je zobrazena symbolem Svastiky. I tento symbol byl Slovanům vzat a jako hákový kříž nacisty pošpiněn. Mnoho slovanských rodičů bylo zabito a pozůstalým dětem byla vtloukána do hlav nová víra, víra izraelského národa. Úcta k našim velkým Předkům se stala těžkým zločinem a byla nahrazena klaněním se idolům Izraele, což se stalo velkou ctností. Bílé se stalo černým a černé zase bílým. Aby byla nevědomost lidí a jejich zapomnění co největší, tak Temné síly postupně ničily, pálily nebo uschovávaly hluboko v podzemí všechny zdroje informací a vědění, které nesly posvátné poznatky: potkalo to Sumerskou knihovnu v Babyloně, Alexandrijskou knihovnu v Egyptě, drahocenné papyry v Memfise. Etruskou knihovnu v Římě, chrám v Aténách, obrovské knihovny Jaroslava Múdrého a Ivana Hrozného. Ničily. Pálily. Odvážely a schovávaly všechno, co by mohlo jen trochu připomínat slavné dějiny Slovanů a jejich dědictví. Dařilo se jim zavádět propagandu bezduchovnosti a degradovat Bílou Rasu mísením krve s jinými rasami, což bylo dle víry Slovanů jednoznačně zapovězeno. Podobně postupoval i bývalý Sovětský Svaz, který byl řízen také temnými silami. Podporoval mezinárodní manželství s cílem rozředění slovanského obyvatelstva, o což se snaží nyní také Evropská unie. Je vidět, že všichni sloužili a slouží stejné agendě a stejné síle. Ale všechna zrnka moudrosti zaseté v Bielovodí nezahynula. Slované se nerozplynuli ani v šedé mase křesťanství ani v rudé mase komunistického SSSR ani v beztvaré omáčce "tržního kapitalismu".

Véda nám zachovala prastaré učení – RASIZMUS. Toto učení hovoří o tom, že každá lidská RASA má za povinnost udržet si dědictví svých předků. Sděluje nám, že je naprosto nepřístupné vnucovat učení Předků jedné rasy druhé. Vnucování světonázoru jedné lidské rasy druhé je bránění jejímu přirozenému evolučnímu vývoji, což z pohledu vesmírných KONů není správné a za takové narušování přijde karmický trest. A karma je tak závažná věc, že se jí bojí i démoni. Pokud démoni navádějí lidi, aby porušovat příkazy svého Svědomí (pokud neporušují zákony svobodné vůle lidí), tak dělají jen "svoji práci", pro kterou vznikli. Jejich úkolem je zkoušet a prověřovat lidskou duchovní pevnost. Tyto "prověrky" nás pak nutí se pohybovat ve směru evolučního vývoje.

Zlo konají lidé často z nevědomosti a právě nevědomost je podle Védy ten nejtěžší hřích, protože je matkou všech dalších nesprávných rozhodnutí. Karmický trest se nám dochoval v lidové kultuře i v podobě přísloví: "Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá", "kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá", "jak si kdo ustele, tak si i lehne". Karma je základním principem kosmické stavby světa a ne nějaký "slepý" božský trest. Je to kauzální řetěz příčin a následků, natahovaný přes prožité životy. Dobrou zprávou je, že se již naplnila kolektivní karma lidstva a prastaré poznání se k nám nyní zase navrací a my máme možnost se evolučně posunout a znovu obnovit skutečné dědictví našich Předků.



Zdroj: celostnivzdelavani.cz