Nová chronologie dějin pokr.

Svatá říše Římská byla uměle "zestárnuta", protože vznikala až v období 800 až 962 a byla ustanovena císařem Otou I Velikým. Nevznikla tedy ukřižováním Ježíše Krista v roce 33, jak je nám historiky podsouváno. S védických a jiných zdrojů vyplývá, že skutečné jméno "zřece" a duchovně činného a Světlo přinášejícího kněze bylo Radomír. Jeho manželka se jmenovala Magdalena a s ní měl několik dětí. Byl poslán na jih Tartárie, aby zde vyvolenému národu vysvětloval a předával učení o tom, že lidská bytost je stvořena z těla, má vdechnutou duši a liší se od nižší formy člověka svým svědomím (což je védicko-slovanský princip). 

Aby se lidská bytost mohla vyvíjet, potřebuje dar Ducha svatého a potřebuje být vystavena vykřesávacím silám (projít křestem), jejichž působením získá člověk to pravé poznání a pochopí důležitost svědomí. Pokud se v člověku zapne svědomí je už dále veden božským vědomím a je napojen na božské principy. Radomír učil jak rozvíjet svoji duchovnost, jak probudit rozšířené vědomí a jak se spojit s Duchem svatým. Tento Kristus (posel Světla Ra-do-mír) byl ukřižován 16. 2. 1086 na hoře Bejkoz u Konstantinopoli. Jeho jméno v sobě nese "radost světu nesoucí" (dost Světla Ra). I ve starodávných textech se můžeme dočíst o tom, jak se Ježíšovi učedníci ptali, kde všude mají šířit Ježíšovo poselství Světla poznání a křesťanské lásky. Bylo jim řečeno, že všude kromě severu, protože zde žijí již lidé probuzení, kteří jsou již v souladu se svým svědomím. Kristus se snažil napravit "ztracené ovce domu izraelského", což byl také hlavní důvod velké nevole příznivců boha Jahveho, který lidem předával trochu jiné poselství, než je mírové soužití, hluboká láskyplnost k bližnímu, úcta k pravdě, poznání a transparentnosti.

"Třetí síle (kosmické)" se v následujícím období (1096 – 1270) podařilo manipulativně postavit "Bílou rasu" proti sobě a rozpoutat osm křížových výprav a bratrovražedné krveprolévání Bílé rasy navzájem. Těchto 8 křížových výprav bylo zorganizováno, aby Radomírova světlá mise a vše co dobrého přinášela, bylo důsledně rozprášeno. První křížová výprava proti Radomírovým následovníkům byla vypravena roku 1096, a to pouhých deset let po jeho ukřižování. Pravý smysl křížových výprav byl zamlčen a skryt za boj s tatarsko-mongolským jařmem, který ale historicky vůbec neproběhl. Zato ale probíhala usilovná čistka a pronásledování všech stoupenců učení Světla Radomíra a všech šiřitelů poselství lásky, míru a lidské sounáležitosti. V té době tedy v Evropě probíhala tvrdá vlna čistek, (pod skrytým názvem křížové výpravy) jejichž cílem byl "hon" na následovníky a potomky Radomíra a na šiřitele a opatrovníky jeho učení. Takto byli vyvražděni miliony Katarů, těch nejčistších, což byli přímí následovníci Radomíra a stoupenců Světla.

Kataři (z řeckého slova "καθαρός" katharos, čistý) či albigenští (dle města Albi) byli nazýváni všichni členové velkého středověkého křesťanského náboženského hnutí na Západě. Sami členové hnutí se považovali za křesťany a označovali se jako praví křesťané (veri christiani) či dobří lidé (Bonhommes). Od počátku byli římskou církví vnímáni jako ti nejnebezpečnější heretici a právě za účelem potlačení katarství vznikla ve 30. letech 13. století papežská inkvizice.

Kataři měli svou vlastní organizaci nezávislou na strukturách římské církve, své vlastní obřady, učení a cíle. Mezi nejvýznamnější ohniska hnutí patřila Okcitanie (oblast v dnešní jižní  Francii a některá italská města), byli však rozšířeni i jinde. Panuje shoda, že katarství bylo spřízněné s balkánským hnutím bogomilů. První nesporný výskyt katarství v západní Evropě je doložen roku  1143 v Kolíně nad Rýnem a zmínky o něm se vyskytují až do počátku 13. století, kdy došlo k jeho potlačení. Ze slova "Katar" je prostřednictvím německého "Ketzer" odvozen i český výraz "kacíř". Láskyplné učení, které Kataři hlásali, neznáme v celé jeho úplnosti, protože většina vlastní katarské literatury byla zničena a dochovaly se z něj jen zlomky. Většina dochovaných informací tak pochází z dobových kronik, protikatarských pojednání a z rozsáhlých inkvizičních archivů.

Aby se temné parazitické síle podařilo "správně" interpretovat a ukotvit "křesťanský příběh", tak byl v roce 1325 svolán první křesťanský koncil v Nike a na něm Radomíra prohlásili za židokřesťanského spasitele. Poselství Světla bylo patřičně utlumeno, přepsáno a převráceno. Židokřesťanství tedy nezačalo v roce 33, jak uvádí oficiální historie, ale bylo cíleně předsazeno o 1000 let do minulosti. K těmto závěrům došli ruští historici Nosovský a Fomenko, díky zkoumání starobylých knih, starých kronik, odtajněných textů a jejich pravosti. Tak odhalili novou utajovanou chronologii dějin a neskutečně rozsáhlou manipulaci s lidstvem ze strany kosmického parazita.

V 8. až 10. století temná síla začala vytvářet židokřesťanské náboženství s mocenskou strukturou a cílem co nejvíce oslabit Velkou Tartárii, která kontrolovala rozsáhlé území Asie, Číny, Indie, Evropy, Severní Ameriky, západní část jižní Ameriky a severní Afriku. Pomocí "kříže", intrik a svých "zástupců na Zemi" začala vytvářet veliký tlak na Državu, aby získala přístup k nerostnému bohatství po celém světě. Zpočátku se tyto síly zaměřily na střed Evropy, aby si zde vytvořily základnu pro svou budoucí rozkladnou expanzi. V rámci dopředu vytvořené strategie vzniklo císařství a do čela tohoto útvaru byl "dosazen" rod Lucemburků a právě Karel IV se stal roku 1355 císařem svaté říše římské. Této historické události ovšem předcházely mnohé děje, o kterých oficiální historie záměrně mlčí a utajuje je. Na podporu tohoto plánu proběhla v roce 1342 apokalyptická katastrofa, velká potopa. Vše nasvědčuje tomu, že tato potopa byla vyvolána kosmickým parazitem pomocí pokročilých technologií. Cílem bylo pomocí přírodních živlů oslabit soudržnost původní Državy a první etapou bylo dobytí oblasti střední Evropy. Toto území šlo v důsledku této "přírodní katastrofy" pak daleko jednodušeji obsadit. Odtržením tohoto území a následným jmenováním Karla IV prvním císařem říše římské prakticky tehdy vznikla tato nová silná mocenská struktura – Římská říše. Pokud pronikneme a "nahlédneme" do této doby, tak se budeme prodírat nepřehledným hustým houštím velmi sofistikované a důsledné manipulace našich dějin.

Celoplanetární útok na planetu v roce 1342 zdecimoval pomocí apokalyptické události stávající světovou impérii. "Dosazený" rod Lucemburků ovládl prostor Evropy včetně českého království. Pokud si položíme otázku, jak je to možné, že jsme se dnes ocitli v tak pokročilém parazitickém prostředí, tak tady můžeme nalézt počátky tohoto stavu i odpověď. Najednou se nám ukáže ta historická propojenost dlouhodobého fungování kosmického parazita skrze staletími.

Husité patřili k původní Državě, védskému poznání. Byli to lidé, kteří si zachovali soudnost, vyšší vědomí a dodržovali vyšší zákony "Svědomí". Usilovně se bránili nástupu parazitické síly a zhoubné svaté Říši římské, která se stala centrem separatismu, vůči původní védské globální impérii. Intriky a manipulace "dosazených" expandujících dědičných vládnoucích rodů – monarchie, se podílely cíleně na vyvražďování představitelů a stoupenců Državy – Tartárie. To probíhalo za přímé podpory a intervence temné kosmické třetí síly ve prospěch pozemských lidských zrádců a jejich přisluhovačů. Tyto snahy koordinovala "temná chobotnice" – monarchie Habsburků, která pomáhala vytvářet různé náboženské židokřesťanské proudy, aby bylo lidstvo co nejvíce rozdělováno (Rozděluj a panuj). Kroniky popisují hrůzné praktiky této temné síly, která zastrašovala, decimovala obyvatele Državy a pomocí obrovských represí zcela ovládla středoevropský prostor, Byly zničeny posvátné háje, zašlapáni původní bohové, zaváděna nucená christianizace a masově byli zabíjeni zřecové a stoupenci Državy. Ti, co odmítli přijmout novou víru, byli sťati a jejich majetek propadl církvi. Kroniky hovoří o 3 milionech obětí jen na Moravě...

Ke komu a s jakou misí přišel Kristus na Zemi? Kristus hovoří jasně: "Byl jsem poslán ke ztraceným ovcím domu izraelského – Semitům". K samotným Slovanům a Árijcům (odtud pochází slovo sam-Árijci, sam-Aritáni) Kristus poslán nebyl a ani k nim nikoho neposílal. Důvod můžeme najít v Bibli, v části, ve které je popisován původ Semitů. Každá rasa má zcela jiný původ a jinou kulturní podstatu a jiné kořeny. V případě Bílé rasy jsou podstatou naší Slovanské rasy Slovansko-árijské Védy a má "božský mimozemský původ" (osídlení bílou rasou Hypeborei). U semitské rasy se ale v knize Genesis (2:7) hovoří o jejím původu toto: "Bůh vyformoval člověka z hlíny Země a do nozder mu vdechl život a tak se stal živou duší". Tak byl získán první element, duše. Následuje Genesis (3:21): "Pro muže a jeho ženu učinil Bůh kožený oděv, do kterého je oděl". A to je všechno. Duše a tělo, nic víc. Bytost, která má jen duši a tělo, není úplně vyvinutá. Všechny bytosti ze světů Světla se už rodí s dalším elementem, kterým je SVĚDOMÍ. Každá bytost, která má Svědomí je schopna rozlišovat dobro a zlo. Pro bytost bez Svědomí je tato kvalita neznámá a nahrazuje ji rozhodovacím procesem, který jen rozlišuje mezi tím, co je pro mě výhodné a tím, co pro mě výhodné není. To výhodné ale může znamenat i krutost a utrpení pro jiné bytosti, ale tento rozměr jedinci bez Svědomí nejsou vůbec schopni pochopit. Pochopení dobra a zla je tedy u nižších bytostí nahrazen faktorem osobní výhodnosti či nevýhodnosti, bez ohledu na to, jaký to bude mít dopad na přírodu, co svou činností způsobí zlého a komu všemu ublíží. Příznačné je, že slovanské jazyky jasně rozlišují slova Svědomí a Vědomí jako dvě zcela rozdílné kvality. Tato jednoznačná oddělenost se například v angličtině ztrácí a výraz "conscience" už v sobě zahrnuje oba tyto výrazy. Zde je také jasně vidět, který jazyk je starší. Ten, který dovede oba výrazy rozlišit a definovat nebo ten, který je už jen slučuje. Tak vzniká cílená nejednoznačnost (což je jeden z nástrojů manipulace Temnoty s lidstvem) a ta je cílem pro postupné měnění květnatého a obrazového jazyka, který v sobě nesl poselství Světla poznání na jazyk strohý, šedivý a bezobsažný. Konečným cílem Temnoty je jazyk počítačový, jazyk nul a jedniček, 0, 1, který by člověka již chtěl degradovat na robota a na zcela nelidský subjekt.

Svědomí nás spojuje s naším Duchem tak, že mu nasloucháme a respektujeme ho. Temnota dělá vše proto, aby toto spojení vůbec nevzniklo, aby bylo přerušeno nebo alespoň, aby signál, který k nám proudí, byl co nejslabší: Kosmický parazit se snaží cíleně poškodit naši DNA, která slouží jako přijímající anténa pro vyšší vědomí. Proto "Temnota" všemožnými způsoby podporuje zvápenatění naší šišinky mozkové (fluor v pitné vodě, sítě 5G, chemtrails, další skryté jedy v potravinách) podlamuje naše odhodlání a zahlcuje nás nepřesnými a lživými informacemi (mediální masáž a bezduché osnovy školství), uvrhuje nás do bídy a nedostatku a to všechno proto, abychom museli řešit co nejvíce svoje existenční problémy a neměli už tak čas na probouzení se, na kritické myšlení a dávání si věcí, které se kolem nás odehrávají, do širších souvislostí. Pokud by lidé měli spojení se svým Duchem a vyšším vědomím, přijali ho a propojili se s ním, tak nejenže by začali konat dle svého Svědomí, ale celý jejich život by se zcela proměnil, jako mávnutím kouzelné hůlky. Stal by se mnohem barevnějším, košatějším, vícevrstnatým a jejich život by teprve teď dostal ten správný smysl. Tak by unikli ze šedi 3D naší reality a "narodili" by se znovu, do světa vyšší evoluční úrovně. Ve staré Védě je nazýván tento proces jako druhé zrození (dvidžovství). A skutečně, ta změna osobnosti je tak výrazná, že se ze slupky ješitného a úzkoprsého, materialisticky zaměřeného jedince vyloupne sebevědomá osobnost plná lásky, soucitu, jednající podle svého Svědomí a ne jen dle svého osobního zájmu.

Tak toto bylo hlavní poslání Krista na zemi: Probudit a přinést Ducha těm, kteří ho neměli. Ti, které jeho myšlenky oslovily, ho oslavovali a byli schopni se díky jeho poselství spojit se svým Duchem a ti, kteří se jimi cítili být ohroženi, ho za to přibili na kříž. Tak se z původního a jednoho z nejsilnějších védských symbolů kříže, který v sobě nesl symbol života a ideu, že se "Světlo poznání" šíří stejně intenzivně všemi směry, stal symbol smrti. Proto není důvod oslavovat Ježíšovo ukřižování nebo nosit tento symbol smrti na krku. Lidé by měli nosit na krku kříž Védský, Slovanský, rovnoramenný, který je symbolem Světla Poznání a je silným energetickým zářičem.

Kristus tedy nebyl poslán k Árijcům a Slovanům, protože oni se již s Duchem a vyšším vědomím rodili.



Zdroj: celostnivzdelavani.cz/nova-chronologie-dejin-4-dil