Korunovace vírem

Jsme doma. Rozchod dimenzí se zhmotňuje. Jsme doma a nuceni zastavit se, nebo jsme doma s odvahou vzlétnout. Záleží jen na způsobu vnímání... a kvantově na množství tzv. vnitřní práce, kterou jsme dosud vykonali.

Jasně vnímáme to, co nás vede. Strach anebo Láska. Ústa si zakrýváme anebo jimi mluvíme Pravdu, Lásku, Soucit. Ruce si drhneme alkoholovou dezinfekcí anebo jimi hladíme a zklidňujeme bližní, zvířátka, rostliny.
Zpomaaluuujeeeemeeeee. Byla to nekonečná expanze, která končí a přechází do kontrakce. Všechno má svůj rytmus. Kdo tvrdohlavě odmítal i jen uvažovat o vystoupení z kolotoče, byl odstředivou silou vyvržen ven. Se závratěmi, nevolností, hlavou ztracenou kdesi, s třesoucíma se nohama a totálně zmaten. Kdo už (dávno) z kolotoče vystoupil, vidí, jak rozvířený prach sedá a ukazuje se příležitost.

Příležitost zpomalit a jít pěšky a třeba se i zastavit. Uvidět, že je plné jaro, ačkoliv podle kalendáře by se teprve mělo klubat ze zimního spánku.

Příležitost nahlédnout do učiva svých dětí a uvidět hromady nesmyslů, polopravd a aspektů, jejichž jediným posláním je zacpat podvědomí. Příležitost k vytvoření jiných způsobů předání učitelské moudrosti, která v mnohých dřímala překryta prašným mračnem systémových požadavků.

Příležitost uklidit vše, co jsme odkládali na nikdy. Uklidit naše domá-ctnosti, promazat mobily i počítače, vytřídit staré oblečení a odvézt je do charit, útulků a azylových domů. Probrat spíže i sklepy a pročistit odpady. Všechno jsou to zhmotnění našeho energetického stavu.

Příležitost pro péči o fyzické tělo. Pro zjištění, že ke cvičení není třeba návštěva posilovny, jen odhodlání a třeba i sousedská návštěva pro podporu. Pro improvizaci a inovaci v přípravě pokrmů pro sebe i ostatní.

Příležitost pro tvoření ve hmotě. Pro zjištění, že home-office vezme mnohem menší část dne a my můžeme vytvořit nová díla vzešlá z údivu nad tím, jak dokonalí v tom jsme.

Příležitost pro vnitřní práci. Pro meditaci a modlitbu. Pro pomalé žvýkání jablka i požehnání vody ve sklenici.

Zatím nejsme vidět, ale jsme připravení a korunovaní. Koruny jsme si nasadili sami svýma rukama spojenýma s vlastním Srdcem. Chodíme v lidském hemžení a naše vnitřní Světlo ozařuje okolí plné zvířeného prachu. Nevědomost do nás naráží a my už ani nemáme modřiny.

Až, pokud vůbec, toto vířivé šílenství skončí, nic už nebude jako dřív. Matrixová slupka sesychá a rozpadá se. Matrixová pokožka nám už je malá. Nový člověk, člověk světelný, homo luminous, dokáže každou vířící nečistotu a ne-Jasnost proměnit ve hvězdný prach. Nová Země září zlatem, diamanty, krystaly, duhou. Je to země královských výsostí, jimiž jsme.


Iva



Zdroj: www.ivakotaskova.cz/l/korunovace-virem/