Jak nepodlehnout Novému světovému řádu aneb byliny, rostliny, příroda a řád-neřád

V Novém Světě je mnoho věcí jinak, než nám bylo a u mnohých ještě je zvykem. Potřebujeme poznat jiné zvyky, takové, které mají nádech jednoduchosti a lehkosti. Dnes se chci zaměřit na byliny, rostliny a vlastně celou přírodu, na jejich spolupráci s námi v rámci zachování harmonického prostoru v nás i kolem nás.

Dříve, pokud jsme pro sebe cokoliv chtěli nebo jsme měli dojem, že to potřebujeme, tak jsme vždy nějakou dobu pátrali, zjišťovali, doptávali se, co je pro nás to nejlepší. Naslouchali jsme radám jiných, fundovanějších a kompetentnějších. V Novém Světě už nemusíme. Tady platí jediné pravidlo. To, co potřebuješ, máš kolem sebe, pokud to nemáš, tak to buď jen nevidíš, nebo to jednoduše nepotřebuješ. Zde se stáváme plně kompetentní pro jakoukoliv svou potřebu. Jediné, co musíme, je důvěřovat vlastnímu systému.

Stejně to je i s bylinkami, rostlinami, které jsou schopny léčit, uzdravovat, regenerovat a zajišťovat rovnováhu v organismu, co se jejich moci a prospěchu týče. Abychom věděli, které bylinky pro naše zdraví použít, bylo vždy potřeba se někde informovat, dotazovat či studovat poznatky již známé. Jenže to, co se nově učíme je být soběstační, důvěřovat svým schopnostem a spoléhat se sami na sebe. Proto je vždy zásadní hledat cestu, která vede zase k nám samým.

Další věcí v tomto směru, co se bylin týče, je ukončování využívání přírodního bohatství cestou, která je destrukční pro obě strany. To znamená nalezení toho nejlepšího způsobu v lehkosti a jednoduchosti a to tak, aby nedocházelo k poškozování přírody a k plýtvání vlastní energie. Také končí doba shromažďování čehokoliv do zásoby, pokud to sami právě nepotřebujeme. A když se cítíme být vedeni cokoliv shromáždit, je to vždy bez nám známého důvodu tedy bez podmínky a jen tak pro radost. Nikdy v tom nebude ani zrnko strachu. Strach o sebe i strach o jiné vždy vede do destruktivního jednání. Pokud tedy něco děláme na základě strachu, děláme to jen proto, že se bojíme důvěřovat sobě a své vnitřní síle a tím se zbavujeme moci, která je nám vždy k dispozici.  Potom děláme věci zbytečné a možná i dosáhneme na chtěné, ale je to vždy plýtvání energií.

Takže jak jednoduše a s lehkostí využít pomoci, kterou nám léčivé bylinky a příroda vůbec nabízí?

Jděte na zahradu nebo do přírody, kde se často pohybujete. Jsou to místa, na kterých jste zanechali své vlasy, šupiny kůže, kapičky vody z dechu a možná i jiné sekrety či tzv. odpadní látky. Jsou to místa nesoucí vaše stopy, vaše DNA. Tato místa vás důvěrně znají a ví o vás všechno, aniž jste si toho vědomi. Netušíte, co způsobují tyto vaše otisky s okolní přírodou, nenapadlo by vás, kterak ona sama se přizpůsobí tomu, co vysíláte jako svou potřebu a je to v její moci. Rostliny, stromy, půda, vše se stává vámi. Vyroste a objeví se jen to, co je pro vás a vy to potřebujete. Nic jiného, zde nenajdete.

Nikdy nemáte kolem sebe nic, co je vám k ničemu. Nikdy v tomto prostoru není nic, co by nebylo pro vás. I ten zloděj, který navštíví vaši zahradu za účelem něco sebrat, sebere jen to, co nepotřebujete. Jenže to nevíte a právě proto, abyste to věděli, vám to sebere.  Nebo potřebujete jaksi okořenit svůj prostor a pozve se k vám návštěva. Zanechá na místě, které je veskrze vaše, něco svého, něco, co sami nemáte, ale nutně potřebujete.  

Říkáte si možná někteří, že místy kudy chodíte, se pohybuje spousta dalších lidí. Ano a právě tu spoustu jiných potřebujete z nějakého důvodu. Jejich otisky tvoří směs vám ušitou na míru. Můžete to vidět na rostlinách, které nazýváte plevelem, býlím. Tady na tom světě je vše naopak, obráceně, proto je těžké rozpoznat, že právě toto býlí, plevely nebo směs křovin volně rostoucích má pro vás tu nejharmoničtější energii, kterou si umíte představit. Na místa, která jsou hojně zarostlá a nepřístupná, se dostane opravdu jen málokdo. A málokoho taková místa lákají. Jsou právě taková proto, že disponují speciální esencí pro speciální harmonizaci. Jen málokdo tato místa navštíví a je to právě ten, kdo toto speciální a velmi specifické léčení potřebuje.

Takže všude v přírodě, kde jste vedeni často se pohybovat, odpočívat, relaxovat jsou místa harmonizační, obsahující esence pro vaše zdraví, léčení, regeneraci i prevenci a vám stačí jen dýchat. Možná se záměrem, možná bez něj, ale určitě s důvěrou nebo spíše věděním, že to stačí. Tímto způsobem přebíráte zodpovědnost sami za sebe, rozhodujete se odpoutat se od globálního systému a důvěřovat systému vlastnímu. Odkládáte strach, který je jedem pro váš vlastní systém, protože dobře víte, že právě díky němu je živ systém globální.

Stále se učíme rozpoznat každé zákoutí, každou skulinku, kudy bychom mohli být oslabeni. Jsme vystaveni všemu, co toto zabránění v použití vlastní moci může způsobit. Proti nám byl postaven obrovský, robotický a nelidský systém a naším úkolem je použít jej na odhalení našich slabin, ne jej poslouchat a následovat. Má nám být nástrojem ke svobodě, a my jej máme použít k objevení, respektive k osvětlení všech našich temných míst. Systém tvoří řád a tento řád my potřebujeme rozpoznat, odhalit v sobě, protože pro nás tvoří neřád. Jedině tak pochopíme, co nechceme a nepotřebujeme. Jedině tím zabráníme tomu, aby stejně tak svým špehováním poznal on nás a přetvořil se v nový světový. Tam už svoboda jednotlivce absolutně neexistuje.

Proto naše smysly, náš vnitřní systém otravují, ohlupují a doslova oblbují televize, rádio, časopisy, knihy či jiná masmédia, abychom nepřišli na to, že je vůbec, ale vůbec nepotřebujeme. Že si opravdu stačíme sami a vše, co potřebujeme, je nám vždy dáno. Proto je neustále narušována naše sebedůvěra a zpochybňována naše zodpovědnost Protože systém, který nás potřebuje, potřebuje naši závislost na sobě, by se bez ní zhroutil. A on už se hroutí, jak je všude vidět. Vyslal ty nejmocnější zbraně, abychom si stále mysleli, že jej potřebujeme. Jeho zbraněmi, jsou strach, nemoci, oddělenost a nesvoboda. Tento systém pojal jednotu ve svém smyslu a tím je závislost. Je to jediný způsob jakým se může udržet při životě. Dobře ví, že pokud jen „jediný“ z nás zjistí, jak být nezávislý na něm, tak se spouští lavina svobody.  To se právě nyní děje. Všechno, čím nás systém pomocí svých nohsledů ovlivňoval v nesvobodě je nyní viditelné. A jak známo, co je na světle stává se světlým. Chápete to?

Mele z posledního, odhalil všechny své strategie, protože mu už moc času ani sil nezbývá. Už nemá, co by ztratil, protože už všechno ztratil tím, že ten „jediný“ z nás tu dávno je. Tím „jediným“ byla svržena první kostka obrovského domina a padají další a další. A my si máme uvědomit, že ten „jediný“ nebo „první“ tu zanechal svůj otisk, své stopy, své DNA a právě příroda nám je předává ve své schopnosti neustálé obnovy. Takže jediné, co potřebujeme je vědět, že vždy máme to, co potřebujeme a pokud to nemáme, tak to buď nevidíme, nebo nepotřebujeme.


Libuše Malinová



Zdroj: harmonickyprostor.simplesite.com