Dopis moudré ženy mladým dívkám

Vztahy mají být jednoduché.
Vztah, který má šanci stát se dlouhodobým, by měl být otevřený a vyvíjet se jasně. Jak dlouho dokáže člověk nonstop napínat sebe i ostatní? Půl roku, rok, možná i dva. Pak už otráví všechny kolem, publikum se tiše vytratí a hlavního hrdinu ponechá v osamění na scéně.

Vztahy tak zvaně složité, všechna ta „přišel-odešel“ a mnohahodinové hovory o jejich hlubším smyslu, působí s prominutím jako způsob, jak zabít čas. Takové vztahy k ničemu nejsou. Opravdu. Je to jako přijít do autosalónu a žádat Bentleye, když vám prostředky stačí zhruba tak na první splátku malého Opla v základní výbavě. Můžete tam chodit celé roky, ale všechno, co vám tam kyne, je právě ten Opel. Načež budete tvrdit, že jediné, co se k vám hodí, je Bentley, vymluvíte díru do hlavy všem příbuzným a známým, nasadíte mučednickou tvář a budete lomit rukama, zkazíte si život, uděláte si ze svého trápení fetiš, ale ani jedinkrát se nezamyslíte a neřeknete si, že to, co potřebujete, je právě ten pevný, spolehlivý a pracovitý koník s fungující klimatizací, čistými sedadly a kvalitními gumami, který vás doveze z bodu A do bodu B.

Vztah má být tak prostý a jasný, jako dvě mince vedle sebe. Vůbec není důležité, jestli je to geniální fyzik nebo soustružník, nemá význam, jaké má vzdělání a kolika jazyky mluví, kolik měl žen a zda píše dobré verše. Důležité je pouze to, zda se s ním cítíte dobře. Pokud z něj máte deprese a je vám stejně s ním jako bez něho, pokud cítíte, že z toho nic nebude a leda vás otravuje, pokud se ohání větičkami typu „Nejsem na vážný vztah připraven…“, „Musím si to promyslet…“ nebo „Je to tak složité…“, pošlete ho k čertu. Jestli jste ho měla ráda doopravdy nebo šlo jen o to potěšení, to stejně pochopíte až mnohem později, takže o nic nepřijdete.
  
Láska je stav těžko definovatelný. Často je za lásku chybně pokládána pouhá přitažlivost, jindy úcta, zvyk, může jít o projev závisti či přání vyřídit si s někým účty a bůhví co ještě. „Složitý vztah“ vám však rozhodně nepřinese nic kromě bolestí hlavy. Pokud snad tu bolest hlavy potřebujete, jestliže bez ní nedokážete žít, najděte v sobě aspoň odvahu přiznat si, že nepotřebujete tohohle konkrétního mužského, ale bolest hlavy, kterou vám působí. A naučte se pořídit si bolest hlavy ze vztahů poněkud produktivnějších. Upozorněte zkrátka nějakého  s p r á v n é h o  muže, že ve středu a v sobotu jste vyložená mrcha, ať s tím předem počítá.

Opakuju znovu: vztah musí být jednoduchý. S tím člověkem budete žít, hospodařit, plánovat, budete mu rodit děti, chodit s ním na návštěvy, stýkat se s příbuznými a vůbec s ním povedete onen úplně obyčejný, všední život. A jestli snad věříte, že vás mine každý kalich hořkosti,  v e l i c e  se mýlíte!

Jak to obvykle chodí? Na začátku potřebujeme vysokého, štíhlého, pěkného, chytrého, bohatého, perspektivního, romantického a sexy chlapa. Teprve mnohem později pochopíme – a to VŠECHNY – že potřebujeme prostě člověka, na kterého se můžeme spolehnout, který nám bude stát po boku ne když mu to v hlavě správně secvakne, ale vždycky. Vždycky, chápete? Proto je spolehlivost krajně důležitá vlastnost.

Budete se s ním dělit o radost i smutek, o vítězství i porážky, o sny i obavy, a proto je ohromně důležitá jeho schopnost soucítění.

Prozkoumáte ho skrz naskrz, jeden druhému budete rozumět na půl slova a nakonec se jeden k druhému hodíte jako přesně vysoustruhovaná kolečka. Budete se hádat a usmiřovat, protože on přece jenom nejste vy, je to jiný člověk, i když se k vám hodí přesně tak, jako vy k němu. Proto to určitě nepůjde bez tolerance.
 
Neustále budete ustupovat jeden druhému část sebe sama, kousek po kousku budete ulamovat z návyků svého svobodného života, budovat dnes tolik omílaný kompromis. Takže umět se ohnout bude velmi, velmi důležité.

Budete přijímat závažná rozhodnutí, ať už spolu nebo každý zvlášť, rozhodnutí schopná zcela změnit zaběhaný způsob života. Něco takového je bez důvěry zcela vyloučeno.

Přiznejte si: ve dvaceti jste na nic takového ani nepomyslely, je to tak? Snily jste, že k vám přijede v super auťáku, zasype vás růžemi a vtiskne vášnivý polibek. A vy se budete kochat jeho nádhernýma okouzlujícíma očima a vůbec, všechno bude jako v romantickém filmu. Krása! Akorát že tohle všechno nemá vůbec žádný význam. Je úplně fuk, jestli je pěkný nebo ne, vysoký nebo pomenší, štíhlý nebo při těle, macho nebo vyjukaný zajíc. Všechno, co od něj potřebujete, je vědomí, že s ním můžete jít do ohně i do vody, co já vím, třeba do pekla, a že když je vedle vás, cítíte se dobře. A když není, je vám moc zle.

Ujišťuju vás, že až se ohlédnete po třiceti letech zpátky, až se stejně jako dříve budete nad ním dojímat, měřit mu teplotu a pomáhat s psaním závěti, ačkoli sotva jednou kýchnul, až konečně přestanete rozjímat „kam asi jdeme“, protože UŽ tam budete, tam, kde jste měli být, tak to bude láska. Lásku předem nevypočítáte. Nikdy.

A pokud jde o nějaké komplikované vztahy… co raději zkusit kursy macramé? Nebo pomáhat osiřelým dětem? Hlavně svou ubohou hlavu nechte na pokoji, má toho i tak dost.



Zdroj: https://www.pronaladu.cz/dopis-moudre-zeny-mladym-divkam/