Co se to děje

Chci se pokusit popsat své komplexní vnímání roztodivných dějů, které působí v realitě jako směs chaosu a zmatku. V prvé řadě chci podotknout, že žiji v relativním klidu. Také cítím energie nepokoje, obav a útoků, ale díky tomu, že se již dokážu naladit na klid svého nitra, se cítím chráněna. Nevyhledávám konkrétní informace, vím, že se ke mně dostane to, co vědět potřebuji. Takže se vždy najde nějaký dobrý informátor, jehož sdělení se mi mnohdy nechce slyšet, ale také vím, že je to sdělení nějak důležité.

Jak popsat to, co nyní vnímám? Mám pocit, že jdeme do finále. Těžko říci o jaké finále se jedná. Jednoduše to bude něco, na co už dlouho čekáme, ale konkretizovat to si netroufám ani u sebe. Jinak řečeno, oddělujeme se od prolínání v realitách boje mezi dobrem a zlem a jdeme do neutrálu. Stále silněji se krystalizuje kolektivní záměr, kdy se v lidech začíná silně utvářet vědomí toho, co opravdu chtějí. Mám dojem, že ač je realita spíše o otročině, automatismu a zneužití moci, jedná se pouze o silnou iluzi, kterou lze zvrátit lusknutím prstu.

Velmi záleží na každém z nás. Každý můžeme, řekla bych spíše, měli bychom zasáhnout z toho místa, kde se v tomto okamžiku nalézáme. Stačí se zaměřit na srdce, procítit, jak by se nám TO nejvíce líbilo. Jaké by TO bylo, kdyby to tak bylo? Nalézt v sobě tenhle spásný pocit a prožít jej. A prožívat TO, tak často, jak je to možné. Když se dokážeme zaměřit na TO, jak bychom to my chtěli, bez ohledu na to, jak reálné TO je a dovolíme si se oddat s důvěrou TOMU, pak tvoříme nový svět. Dovolme si stále více být jen tam, kde se nám být chce. Odejděme ze situací, ve kterých být nechceme. Vylaďujme se na dobré, láskyplné pocity uvnitř sebe, to je ten neutrál, to se napojujeme na vnitřní zdroj. Takto se dobíjíme a zároveň si tvoříme vlastní svět. Pokud se takto ladí více lidí a stává se to pro ně denní potřebou, působí na kolektivní vědomí a mění jej. Tak se mění realita. Tak se stáváme spasitelem sebe sama. V této chvíli je důležité být doslova sobcem, jak by TO někteří nazvali. Nejedná se ovšem o sobectví, když v sobě neseme, že je hojnost všeho pro všechny. S tímhle vědomím a harmonickým nastavením, působíme jako zářiče a měniče společnosti.

Přijde mi, že ještě do Hromnic má temná strana dobré pole působnosti, i když již velmi oslabené. Ale úderem svátků světel padne.

Jen jsem měla potřebu krátce popsat své vnímání. Samozřejmě se můžu mýlit ve svých závěrech, ale jedno vím jistě. Nový svět, ten krásný, radostný a pravdivý lze vytvořit. Sami v sobě. To je pro mě jediná cesta jak docílit nové reality. Reality jedinců se stále propojují v kolektivní realitu, takže by nám mělo velice záležet na tom, učit se tvorbu krásné reality. Stačí se ladit na klid ze zdroje a nenechat se zviklat pochybnostmi, kritikou a nedůvěrou ega, které to bude stále zkoušet. Ego okamžitě vycítí naše slabiny a zneužije je proti nám. Proto nevidím nejmenší důvod mu naslouchat a už vůbec ne mu věřit.



Zdroj: harmonickyprostor.simplesite.com