Cesta k práci, která nás baví a naplňuje

Poslání a naplňující práci hledá spousta lidí. Někdy se ženou za snem, který vznikl pouze v jejich hlavě, ale není s jejich vnitřním nastavením a prožíváním vůbec v souladu. Někteří naopak vědí, v čem by jim bylo dobře, ale zastavují je strachy a nedůvěra v sebe sama.

Sepsala jsem stručně pár bodů, kterými je potřeba projít, chceme-li dospět do momentu, kdy svoji práci děláme rádi a přináší nám spokojenost a naplnění.
Každý z vás bude v jiné etapě. Přesto se zkuste zamyslet nad každým bodem, protože vše se děje ve vrstvách a můžeme se v procesu občas vracet k milníkům, kterými už jsme dříve prošli, a nyní tam na nás čeká další kousek, kterým můžeme doplnit skládačku našeho ryzího já.

Co tedy potřebujeme dělat?

1. Přestat si skrze práci naplňovat druhotné cíle - ocenění, důležitost, pozornost...
Vzpomínám si třeba na klientku, která vystudovala herectví proto, aby byla konečně svými rodiči viděna. Nebo si zcela prozaicky vybereme takovou práci, která přináší jistotu zaměstnání, ale kdyby nám nešlo o to zabezpečení, tak po ní ani nevzdechneme. Je spousta programů, které si v sobě neseme. Přejali jsme je od našich předků a jedeme podle nich.

Tato fáze procesu bývá nejvíce opomíjená, ale je naprosto nejdůležitější. Trvá také obvykle nejdéle. Jestliže se necítíte dobře sami se sebou, nefungují vám vztahy s blízkými, máte konfliktní vztah se svými rodiči nebo se od nich nemůžete odpoutat, zaměřte nejprve pozornost tímto směrem. Dokud totiž nejsme dobře spojení sami se sebou, nemůžeme si dost dobře rozumět, a proto nebudeme ani dostatečně citliví k sobě, abychom věděli, jaká práce nám skutečně přináší pocit klidu, pohody a naplnění. Pro mě je to taková práce, ve které mohu být plně sama sebou. Jinými slovy, cítím se v ní jako ryba ve vodě.

V této fázi bude užitečná esence z lípy, esence z dubu a esence z bezu. Lípou si doplníme vědomí své hodnoty, lásku k sobě a spojíme se se svými kořeny. S dubem posílíme svoje hranice a dovolíme si dělat věci ke svému prospěchu. Bez nám pomůže ukotvit se na tom místě v systému, které nám náleží.

2. Pochopit, co mi v současné práci vadí a proč, abych ze současné práce neutíkala před svými nevyřešenými tématy. Dostihnou mě i v další práci a může to být o to těžší.
Někdy chceme ze současné práce odejít v domnění, že pro nás není vhodná, hlavně proto, že jsme se nenaučili vyrovnat se s určitými situacemi, které zde zažíváme. Může jít o vztahy s kolegy, nerespekt ze strany nadřízeného, přetížení apod. Ovšem, když odejdeme, tak se nenaučíme to, co jsme potřebovali. Tedy např. postavit se za sebe, srozumitelně komunikovat, říct si o pomoc, poukázat na nefunkční procesy nebo špatné dodávky atd. Zůstáváme zde na určité úrovni v dětských pozicích, kdy čekáme, že ti druzí by se přece měli chovat slušně a vidět, že měli něco udělat lépe, šéf by neměl nadržovat kolegyni nebo by měl mít větší autoritu. Všechny tyto situace jsou úžasné učební lekce, které nám mohou proměnit náš pohled na věc, posílit v nás vědomí dospělého, nezávislého člověka a schopnost fungovat samostatně. Ve výsledku se v té stávající práci začneme cítit dobře nebo budeme připraveni na to odejít v klidu, bez emocí a najít si to, co s námi bude ladit více.

3. Najít svoje talenty ve smyslu toho, co nám jde s lehkostí a samozřejmostí.
Nejčastěji nebereme své přirozené vlohy moc vážně. Jsou to věci, které nám jdou od dětství snadno a přirozeně. Mnohdy se domníváme, že tohle přece umí každý, a není to nic výjimečného. Jenže to je jen náš zkreslený úhel pohledu. Nám to jde bez zvláštního úsilí, a proto si myslíme, že to tak má každý. Zkuste se tedy zaměřit na věci, které vám skutečně jdou, a zeptejte se třeba svých přátel, jestli to považují za přínos a něco ojedinělého. Můžete se jich i přímo zeptat, co na vás oceňují a možná budete překvapeni, co se dozvíte.

Abyste mohli úspěšně poznat své kvality, je velmi důležitý výše zmíněný první krok.

4. Zjistit, čím tyto naše dovednosti jsou užitečné pro druhé natolik, aby za ně byli ochotní dát protihodnotu. Najít tedy takovou podobu výsledku našich schopností, která přináší užitek dalším lidem.
Můžete se zaměřit na to, co vám dělá největší radost. Z čeho jste nadšení tak, že když o tom mluvíte, jste celí rozzáření. Tohle je totiž nesmírně lákavá energie, která přitahuje druhé zcela přirozeně a nemusíte nikomu nic vnucovat.

5. Osvobodit se od programů, které v nás vytváří tlak a strach - obavy, že se neuživím, že mi budou závidět, že řeknou, že jsem zahodila svoji rozjetou kariéru, že na to nemám, že si dovoluju moc, že na to nemám papír atd. 
Na strach a obavy je úžasná esence z osiky.

6. Určit si zdravě svoji cenu, se kterou se cítím v souladu a která je podnikatelsky funkční.
Cena vaší práce by měla jednak odpovídat tomu, co jsou lidé ochotní zaplatit, na druhé straně by vás měla dobře uživit. Může pro vás být těžké říci si o peníze. Můžete s nimi mít spojené nejrůznější programy, na kterých je velmi užitečné si popracovat, aby pro vás peníze přestaly být strašákem nebo projevem hamižnosti. Peníze jsou prostředek, oběživo, které nám umožňuje si mezi sebou vyměňovat. Za to jim můžeme být vděční :-)
Zásadní je, zda si sebe a své práce vážíte. Když ne, nebudete si umět určit zdravou cenu a bude pro vás obtížné si o peníze vůbec říct. Naopak, když budete vnímat hodnotu své práce, nebudete se potýkat s tím, že vás někdo bude přemlouvat ke slevám nebo dávat vám peníze s neochotou a nepříjemnými emocemi.
Cena, kterou si určíte na začátku, se může postupně měnit s tím, jak získáváte zkušenosti. Je to přirozené a nic není tesané do kamene navždy.
V souvislosti s hodnotou naší práce může být nápomocná esence ze sedmikrásky. Pracuje s tématem pokory a vědomím vlastní hodnoty. Poslouží, pokud se podceňujeme nebo naopak přeceňujeme.

7. Začít :-) Po krůčcích, postupně a dovolit si to měnit tak, aby to s námi zas a znovu ladilo.
Nespěchat, nedělat skoky, na které se necítíme a vytvořit si předem záchranný kruh ve formě finanční rezervy nebo partnera, který je ochotný nás podržet, když to ze začátku nepůjde.
Můžeme začít v malém a pomalu. Důležité je zažít ten pocit, jaké to je, když děláme něco, co jsme my. Tzn. kde se nemusíme přetvařovat, ohýbat a dolovat ze sebe motivaci, kterou pro danou práci nemáme.

8. Mluvit o tom, co děláme. Sdílet svoje nadšení.
Nevnucujte, nepřemlouvejte, jen sdílejte. Nebuďte lakomí a podělte se. Nechte druhé ochutnat to, co děláte, ať mohou zjistit, že se jim vaše práce líbí, přináší jim hodnotu a chtějí jí víc.
Nikdo nechce kupovat zajíce v pytli. Dejte ze sebe hodnotný, kvalitní kousek, ne to, co vám zbylo a nikdo to nechce. :-) Budujte důvěru ve svoji práci tím, že ji už kvůli sobě děláte dobře. Nevypouštějte nové produkty jen proto, že si myslíte, že byste měli mít něco nového. Nezveřejňujte něco každý týden jen proto, že to říká nějaká marketingová příručka. Buďte autentičtí a důvěryhodní. Čas každého z nás je drahý. Když budete vypouštět plytkosti, budou vaši sledující a tedy potenciální klienti vědět, že to, co z vás jde, nemá vždycky hodnotu, a přestanou vašim výstupům dávat pozornost. Naopak, když budou zvyklí, že cokoliv z vás vypadne, má smysl a užitek, pohlídají si, aby vaši novou tvorbu zachytili.
Velký pomocník s přijetím a projevením své jedinečnosti je esence z modřínu. Tak je modřín mezi jehličnany naprostou výjimkou, může pomoci i nám, abychom svoji jedinečnost objevili a dovolili si ji projevovat. Přestat se schovávat a začít zářit.

9. Připravit se na změny
Všechno se stále mění a vyvíjí. Bude se měnit nejen prostředí, ve kterém pracujete, ale budete se měnit i vy. Přijměte změnu jako součást svého života a dovolte si vývoj. Je docela možné, že vaše vlastní práce se bude měnit spolu s tím, jak se měníte vy. Něco, byť žádané, vám může postupně přinášet méně radosti z tvorby a přijde čas na to vzdát se starého a rozvíjet něco, na co jste zatím neměli tolik prostoru. Neberte věci jako jednou pro vždy dané. Vnímejte sami sebe, své potřeby a podle toho si svoji práci upravujte.
V souvislosti s tímto tématem vnímám esenci z řebříčku. Řebříček totiž umí dát nadhled, spojení se svým vnitřním vedením a přijetí přirozeného plynutí života.

10. Dát pozor na vyčerpání
I práci, která vás maximálně naplňuje, je potřeba mít v rovnováze s péči o sebe sama a dostatkem odpočinku. Když vás práce baví, je potřeba hlídat si svoje kapacity o to víc. Můžete se samozřejmě rozdat všem, kteří vaši práci potřebují, ale pak nezbyde dost sil na váš vlastní život a budete strádat. To nebude dělat dobře vám, v důsledku ani vašim klientům.
Když budete svoji potřebu odpočinku a času na váš soukromý život respektovat vy, pak i všichni okolo. Pokud ne, nejsou to většinou lidé, se kterými by stálo za to spolupracovat.
Jste-li příliš zaměření na výkon a neumíte brzdit, bude se vám hodit některá z jinových esencí, která vás zpomalí a navede na větší vnímání vašich vlastních potřeb. Můžete tedy sáhnout třeba po lípě, růži nebo osice.

Užívejte si celý proces. Nečekejte na závěr, že až to vyřešíte, najdete svoji vysněnou práci, budete šťastní. Můžete být šťastní už teď. Všechno potřebuje svůj čas. I náš vývoj. Tempo každého z nás je jiné. Není potřeba se srovnávat. Soustřeďte se na sebe a neplýtvejte časem na přemrštěné sledování konkurence. Když totiž půjdete svojí vlastní cestou, budete vždycky originál, kterého si najdou ti, kterým právě váš způsob práce vyhovuje.

Připomněla bych ještě esenci z pampelišky a esenci z máku.
Pampeliška bude skvělá pro ty, kteří nad vším až příliš mudrují, protože nás vede k jednoduchosti a vnímání radosti z prostých denních maličkostí.
Mák zase disponuje velkou životní silou. Chceme-li se spojit s našimi zdroji, s dospělostí a samostatností, můžeme sáhnout po něm.


Ať se vám to daří krásně
Bára Zumotová



Zdroj: www.priznakytransformace.cz