10 cest, jimiž uniká síla

Čím člověk sám sebe oslabuje a marní svou životní energii:

1. Neuzavřené, do konce nedotažené věci.
Pokaždé, když se do něčeho pustíme, s něčím začneme, ale do konce to nedotáhneme. Neztrácíme zbytečně jenom materiální zdroje. Také v psychice, podobně jako v počítači, zůstává „viset“ zahájený proces, který sice nevnímáme, ale po celou dobu nám ubírá z pozornosti i sil. Patří sem nesplněné sliby, půjčky, rozdělaná, nedokončená práce a úkoly přijaté přesto, že jsou nad naše síly.

2. Lhaní jiným i sobě.
Když člověk lže, vydává spoustu energie na podporu vymyšlených obrazů. Krom toho porušuje proud energie mezi čakrou hrdla a čakrou srdce. Lhaní nám křiví duši. Čeho je třeba se zbavit: pokrytectví, lhaní si do kapsy, snahy zdát se být někým, kým nejsme.

3. Ublíženost, uzavřenost a jakákoli jiná forma sebeizolace.
Člověk je otevřeným energetickým systémem. Pokud se izoluje, oslabuje sám sebe. Zcela stejným způsobem, jako k tomu dochází při blokádě města, přístavu nebo země. Jestliže izolujeme fyzicky, hospodářsky nebo informačně jakýkoli objekt, začne chátrat. Kdy k tomu dochází: když odmítáme příbuzenské vztahy, zapomínáme na předky, žijeme v pocitu ublíženosti a hořkosti k lidem, k životu nebo něčemu jinému. Jestliže člověk nepatří do nějaké pospolitosti, do nějaké skupiny lidí, rovněž ho to oslabuje. Stejně tak ztráta styku s vlastní kulturou je ztrátou energie.

4. Strach, nedůvěra, zbytečné nepřátelství.
Obavy a nedůvěra jsou zdrojem stejného úpadku sil, jako ublíženost. Krom toho jsou mrhány energetické zdroje, protože mysl i tělo se nacházejí v ustavičném bojovém stavu, připraveny k bitvě nebo útěku. To je velmi vyčerpávající.

5. Fyzické, emocionální a informační přetížení nebo nedostatek fyzické zátěže, kontaktu s přírodou; podchlazení.
Jestliže je člověk přes únosnou mez vystaven pracovnímu vypětí nebo obavám, vede to rovněž k rychlému vyčerpání sil. Zpracování záplavy informací stojí mozek mnoho energie, nemístné obavy zbytečně odčerpávají hormony nadledvinek, což vede k ledvinové nedostatečnosti.

6. Nesprávný a nedostatečný spánek.
Jestliže spíme v nepatřičnou dobu a v nedostatečném množství, nemůže organismus jak náleží obnovit své síly. V těle se hromadí toxiny, biorytmus je narušen a mozek je zahlcen nezpracovanými informacemi.

7. Přejídání, intoxikace alkoholem, cigaretami a drogami.
Organismus je nucen vydávat síly na zneškodňování a odvádění látek, které ho přímo ohrožují. Přetíženy jsou nervová soustava, ledviny a střevo.

8. Zbytečné rozhovory, vnitřní dialog, neklid.
Může se to zdát nevýznamné, ve skutečnosti je však na řeč spotřebováno obrovské množství energie, a to často zcela zbytečně. Teprve když se naučíme využívat praxi mlčení, uvědomíme si to v plné šíři.

9. Nemoci, neléčené úrazy, nepříznivé vnější okolnosti, paraziti, energetičtí upíři a různé další formy úniku energie.
Patří sem nepříjemní a špatní lidé v našem okolí, geopatogenní zóny, průmyslové znečištění, úrazy a jiná poškození.

10. Mohutný kanál energetického úniku: promiskuita.
​Nízká kultura v oblasti sexu, morální prázdnota v této oblasti a neporozumění jejímu významu vedou k přetěžování sil a vyčerpání. Na obnovu promrhaných zdrojů je potřeba obrovské množství energie.


Zdroj: ​https://www.pronaladu.cz/10-cest-jimiz-unika-sila/