105 ROKOV od vzniku Československa

Dňa 28.10.2023 si pripomíname 105 rokov od založenia nášho spoločného štátu - Československa. Je to jeden z najdôležitejších dátumov našej histórie. Bez vzniku Československa dňa 28.10.1918 by dnes Slovensko s najväčšou pravdepodobnosťou neexistovalo. Nezabúdame!

Napriek rozdeleniu Československa v roku 1992 sa naše dva národy dodnes považujú za najbližšie. Veríme tomu, že to bude platiť aj v budúcnosti a že naši mladí ľudia si budú navzájom rozumieť, tak ako to robili naši prastarí rodičia, starí rodičia a rodičia. 


​
Pripomeňme si niektoré míľniky nášho spoločného štátu:

28. 10. 1918
Vyhlášení československého státu
V tento den prohlásili zástupci Národního výboru československého na zemském místodržitelství, že přebírají správu země. Večer 28. října byl vydán „zákon o zřízení samostatného státu československého“ a poté bylo ještě zveřejněno provolání k československému lidu.
Pod oběma dokumenty byli podepsáni politici později označovaní jako „muži 28. října“ – Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár.

30. 10. 1918
Prijatie Martinskej deklarácie
K „zriadeniu samostatného štátu československého“ sa na schôdzke v Turčianskom Sv. Martine prihlásila aj slovenská politická reprezentácia. Schôdzka bola zvolaná na 30. októbra 1918 a jej výsledkom bolo zvolenie Slovenskej národnej rady ako hlavného orgánu vlády na Slovensku, a taktiež vydanie deklarácie, ktorou sa Slováci prihlásili k myšlienke spoločného štátu. Deklaráciu podpísalo okolo dvesto zástupcov z celého Slovenska.

11. 11. 1918
Podepsáno příměří mezi Dohodou a Centrálními mocnostmi
Jako konec světové války je všeobecně udáván 11. listopad 1918, kdy zavládlo na všech frontách příměří, které bylo podepsáno ve štábním vagonu vrchního velitele dohodových vojsk maršála Foche v Compiègnském lese. Příměří ukončilo krvavé boje, trvalo však dalších 6 měsíců, než byla během Pařížské mírové konference přijata Versailleská smlouva, která znamenala definitivní přijetí míru a kapitulaci Německa.

14. 11. 1918
Zišlo sa Revolučné Národné zhromaždenie
V tento deň vzniklo Revolučné Národné zhromaždenie, ktorého zástupcovia vytvárali legislatívu novovzniknutého Československa v prvých dvoch rokoch jeho existencie a v roku 1920 prijali ústavnú listinu Československej republiky. Prvé zasadanie sa konalo v Thunovskom paláci, postupne sa sídlom orgánu stalo pražské Rudoflinum. Počiatočným predsedom bol sociálnodemokratický politik František Tomášek. Prvé slávnostné zasadenie zvolilo 14. 11. 1918 za prezidenta republiky Tomáša Garrigue Masaryka a menovalo vládu, ktorej predsedom sa stal Karel Kramář.

10. 12. 1918
Jmenováno ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska v čele s Vavro Šrobárem
Dne 10. prosince 1918 byl přijat Národním shromážděním zákon o mimořádných přechodných opatřeních na Slovensku. Prozatímní slovenská vláda, vytvořená v listopadu 1918, se fakticky transformovala na ministerstvo pro správu Slovenska, v jehož čele stál Vavro Šrobár (zároveň také československý ministr zdravotnictví). Na tomto postu působil do dubna 1920. Spolu se svými referenty začal úřadovat v Žilině. Jejich společnou snahou mělo být v první řadě vytlačení maďarských vojsk ze Slovenska, dále se jejich činnost zaměřovala na uspořádání vnitřních poměrů, zejména na zabránění rozvoji revolučního hnutí, osvobození správy země od maďarského vlivu a zavedení pořádku ve slovenské administrativě, zásobování a školství.

1918/1919
Prebiehali tzv. hladové pochody v Československu
Tzv. hladové pochody sa odohrávali už za prvej svetovej vojny (napríklad v apríli roku 1917 v Prostějove). Hladové pochody sa konali aj po vyhlásení novej republiky, na začiatku novembra 1918, konkrétne v Ústí nad Labem, v Chomútove, Liberci, Sokolove alebo v Ostrave. Dochádzalo k prepadávaniu vlakov a rabovaniu obchodov. Na dedinách sa davy vrhali na zásoby vo veľkostatkoch. V najväčšom nebezpečenstve boli majitelia statkov, úžerníci s potravinami a obchodníci.

27. 6. 1919
Přijat zákon o založení Univerzity Komenského v Bratislavě
Dne 11. července 1919 nabyl účinnosti zákon o založení československé státní univerzity v Bratislavě, který 27. června přijalo Revoluční Národní shromáždění. Univerzita měla mimořádný význam pro rozvoj vzdělanosti na Slovensku, poprvé v dějinách poskytovala Slovákům možnost získat nejvyšší vzdělání v mateřském jazyce. Univerzita Komenského je v současnosti nejstarší a největší slovenskou univerzitou.

10. 9. 1919
Podkarpatská Rus sa stáva súčasťou Československa
Historicky uhorské územie Podkarpatskej Rusi bolo Československu prisúdené predovšetkým na základe priania Rusínov, žijúcich v Spojených štátoch amerických. Už 15. februára 1919 bola Podkarpatská Rus dočasne zverená do správy ČSR. Podpísaním mierovej zmluvy s Rakúsom bolo finálne potvrdené pripojenie tohto územia k Československu.

25. 2. 1919
Zahájena měnová reforma v Československu – osamostatnění československé měny
Byly uzavřeny hranice a zastaven veškerý pohyb osob a zboží přes hranice, včetně poštovního styku a následně provedeno okolkování rakousko-uherských bankovek. Zavedena byla namísto rakousko-uherské koruny koruna československá v poměru 1 : 1. Navrhována ovšem byla i jiná – z dnešního pohledu až kuriózní – označení, například sokol, řepa apod. Provedení i výsledek reformy jsou dodnes považovány za obdivuhodné. Československá koruna se stala v meziválečném období jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.

4. 3. 1919
V nemeckom pohraničný vypukli protičeskoslovenské demonštrácie, ktoré boli krvavo potlačené
V októbri 1918 v pohraničných oblastiach v českých krajinách vyhlásili autonómne provincie nemeckého Rakúska nezávislosť na Československu. Do decembra 1918 boli vojensky obsadené. Vlna odporu vyvrcholila v deň vyhlásenia generálnej stávky nemeckými politikmi, t.j. 4. marca. Proti demonštrantom zasiahlo vojsko, podľa historických údajov pri tom zomrelo 53 osôb.

4. 5. 1919
Při letecké nehodě umírá Milan Rastislav Štefánik
Generál Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, generál francouzské armády a také astronom. V letech 1914–1918 se podílel na organizaci československých legií v zahraničí. Byl členem Národní rady v Paříži a v letech 1918–1919 československým ministrem vojenství. Je spolu s T. G. Masarykem a Edvardem Benešem považován za zakladatele Československa. Zahynul při letecké nehodě při cestě z Itálie do vlasti. Tato letecká nehoda je stále provázena řadou dohadů a spekulací.

16. 6. 1919
V Prešove vyhlásená Slovenská republika rad
Rozprestierala sa na väčšej časti územia východného a južného Slovenska a na okrajovej časti severného Maďarska. Išlo o komunistický štát s diktatúrou proletariátu, úplne závislý na Maďarskej republike rad. Zanikla 7. 7. 1919.

28. 6. 1919
Přijata Versaillská smlouva s Německem
Nově ustaveného Československa se týkal VII. oddíl Versailleské smlouvy (články 81–86). Německo se zavázalo uznat československý stát. Smlouva dále definovala československé hranice s Německem a Rakouskem.

8. 1. 1920
Vyhlásenie Cirkvi československej
Cirkev československá sa začala odštepovať od rímskokatolíckej cirkvi na sklonku roku 1919. Jej vznik je spojený s politickými zmenami po prvej svetovej vojne, kedy novovzniknutá republika hľadala nielen politickú, ale aj duchovnú identitu. V druhom sčítaní ľudu v roku 1930 sa k tejto cirkvi prihlásil značný počet 779 672 veriacich.

29. 2. 1920
Přijetí československé ústavy, jazykového zákona a župního zřízení

22. 8. 1919
Vznikol v Bratislave prvý slovenský odbor Klubu československých turistov
Po založení Československa v roku 1918 došlo k premenovaniu pôvodného Klubu českých turistov na Klub československých turistov a rozšíreniu jeho pôsobnosti na Slovensko a Podkarpatskú Rus. Prvým predsedom bol Jiří Guth-Jarkovský. Po Bratislave začali na Slovensku vznikať ďalšie odbory (do tej doby tu existoval len nemecký a maďarský turistický klub). V roku 1925 mala organizácia na Slovensku 43 odborov, s počtom členov 4400 (v celorepublikovej štatistike mal klub 45 150 členov, zapojených v 250 turistických odboroch). V januári 1939 si slovenskí turisti založili svoj Klub slovenských turistov a lyžiarov.

4. 6. 1920
Přijata trianonská mírová smlouva s Maďarskem
Trianonská mírová smlouva je součástí pařížských mírových smluv (versailleského mírového systému), k jejímu podepsání došlo v paláci Velký Trianon v zámku Versailles poblíž Paříže. Smlouva stanovila hranice maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončené první světové válce. Maďarsko jako nástupce poraženého Rakouska-Uherska uznalo úplnou nezávislost Československa včetně Podkarpatské Rusi, zavázalo se uhradit Československu válečné reparace a vzdalo se dalších územních nároků.

28. 7. 1920
Konferencia v Spa rozhodla o rozdelení Těšínska
Po zániku Rakúsko–Uhorska vznikol medzi vzniknutým Československom a Poľskom spor o územie Těšínska. Po krátkom vojenskom stretnutí a Poľskom odmietnutým plebiscite, rozhodla 28. júla 1920 konferencia veľvyslancov v belgickom kúpeľnom meste Spa o rozdelení sporného územia medzi oba štáty. Spor o Těšínsko však aj naďalej spôsoboval napätie medzi oboma štátmi, a to až do roku 1958, kedy bol s konečnou platnosťou ukončený.

25. 11. 1921
V Praze proběhla premiéra prvního slovenského celovečerního filmu Jánošík režiséra Jaroslava Siakeľa
Jednalo se o první významný slovenský film. Tento snímek, který měl 68 minut, patřil z počátku mezi nejpromítanější díla své doby. Legendární postava zbojníka, který bohatým bral a chudým dával, měla ohlas například i na divadelní scéně zásluhou brněnského spisovatele Jiřího Mahena.

15. 5. 1921
Vznik Komunistickej strany Československa
Išlo o krajne ľavicovú parlamentnú politickú stranu, ktorá bola členom Komunistickej internacionály. V roku 1929 v nej bol zavŕšený proces „boľševizácie“ – utuženie programovej závislosti na Komunistickej internacionále, riadenej Moskvou. Do vedenia KSČ sa dostali tzv. „karlínski kluci“, na čele s Klementom Gottwaldom. Z KSČ síce na protest odišla väčšina jej zakladajúcich členov, napriek tomu získala v nasledujúcich októbrových parlamentných voľbách cez 753 tisíc hlasov a 30 poslaneckých mandátov. K základným programovým východiskám KSČ patril triedny boj, zahrňujúci aj fyzickou likvidáciu triednych a ideologických nepriateľov, a pevné spojenectvo so Sovietskym zväzom.

Léto 1921
Vznikly tři návrhy slovenské autonomie (Ferdinand Juriga, Ľudovít Labay, Vojtech Tuka)
Všechny tři návrhy vycházely z principu suverenity slovenského národa a požadovaly vytvoření zvláštního zákonodárného a výkonného orgánu pro Slovensko. Rozdíl byl v míře pravomocí, které zůstávaly společným česko-slovenským orgánům. Žádným z návrhů se parlament nezabýval.

14. 8. 1920 – 7. 6. 1921
Vznik Malé dohody
Vojensko-politické spojenectvo medzi Československom, Rumunskom a Kráľovstvom Srbov, Chorvátov a Slovincov, s výraznou podporou Francúzska, najmä voči reštaurácií rakúsko-uhorskej monarchie. Názov Malá dohoda bol pôvodne myslený ironicky, ale ujal sa. Základom Malej dohody boli dvojstranné vojenské zmluvy uzavreté medzi štátmi, konkrétne išlo o dohody medzi Československom a Kráľovstvom Srbov, Chorvátov a Slovincov (14. augusta 1920); Československom a Rumunskom (23. apríla 1921) ; Rumunskom a Kráľovstvom Srbov, Chorvátov a Slovincov (7. júna 1921).

18. 5. 1923
Zahájeno vysílání Československého rozhlasu
Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno 18. května 1923 ve 20.15 v Praze-Kbelích ze stanu zapůjčeného od skautů. Součástí vysílání bylo krátké ohlášení a koncert. Československo se tak stalo jednou z prvních evropských zemí, kde probíhalo pravidelné rozhlasové vysílání.

19. 3 1923
Národné zhromaždenie prijalo zákon na ochranu republiky
Išlo o najvýznamnejší československý trestnoprávny predpis, chrániaci základné inštitúcie štátu, rovnako ako idey, na ktorých bol založený. Zákon číslo 50/1923 Zbierky zákonov a nariadený bol prijatý v reakcii na atentát na ministra financií Aloisa Rašína. Dovoľoval mimo iné stíhať osoby, ktoré sa dopustili poškodzovania republiky a jej ústavných činiteľov (vrátane napríklad urážok prezidenta republiky), rovnako osoby, pokúšajúce sa o násilnú zmenu ústavy, najmä čo sa to týkalo samostatnosti, štátoprávnej jednotnosti alebo demokraticko-republikánskej formy štáty.

6. 10. 1923
Vznikají jako státní podnik Československé aerolinie
Již v roce 1920 vznikla společnost Ikarus jakožto první letecká společnost na území nového státu. O několik let později pak vznikl i první státní letecký podnik – Československé aerolinie. Prvním ředitelem ČSA se stal major Karel Huppner. Domovským letištěm vzniknuvší společnosti se stalo letiště ve Kbelích. Dne 29. 10. 1923 se uskutečnil první civilní let této společnosti s pasažérem na trase z Prahy do Bratislavy.

2. 10. 1926
Na Slovensku zahájené pravidelné rozhlasové vysielanie
Vysielanie v Bratislave bolo pokusne zahájené už 3. augusta 1926 z novej budovy policajného riaditeľstva, pravidelná prevádzka začala prebiehať v októbri toho istého roku.

1927
Tomáš Baťa uvádí do provozu proudovou výrobu na běžícím pásu
V obuvnickém průmyslu, kterého se stal podnikatel Tomáš Baťa symbolem, něco neslýchaného. Tak dokázala jeho firma vyrábět rychleji a levněji než konkurence, a především se zaměřit na potřeby široké veřejnosti a expandovat po světě. Dosah Baťova podnikání demonstruje i okřídlené přirovnání: „Sází to jak Baťa cvičky.“

14. 7. 1927
Uzákonené tzv. krajinské zriadenie
V roku 1927 bol schválený zákon „O organizácií politickej správy“, ktorý na území Československa rušil župy a zavádzal na celom jej území samosprávne krajiny. Každá krajina mala Krajinské zastupiteľstvo, krajinského prezidenta a Krajinský úrad. Medzi ďalšie dôležité zmeny patrilo zlúčenie krajiny Moravskej a Sliezskej do jednotnej Moravsko-sliezskej zeme.

1. 1. 1928
Článek Vojtecha Tuky s názvem „V desiatom roku Martinskej deklarácie“
Článek byl publikován na titulní stránce orgánu Hlinkovy slovenské ľudové strany – deníku Slovák. Roku 1927 vstoupila HSĽS do tehdejší československé vlády, kde prosazovala slovenskou autonomii. Poslanec a člen nejvyššího vedení vládní strany Tuka ve své úvaze prakticky vyzýval k občanské neposlušnosti vůči Československé republice. Reakce českých politických stran nebyla nikterak bouřlivá. Tukova teorie „vacuum iuris“ byla v tisku označena za nesmyslnou, větší pozornost článek nevzbudil. V roce 1929 byl Vojtech Tuka zatčen a odsouzen k 15letému vězení za špionáž ve prospěch Maďarska (v roce 1937 došlo k jeho předčasnému propuštění). V důsledku jeho uvěznění opustila slovenská HSĽS vládní koalici.

1928
V Brne sa koná výstava Československa
Výstava bola usporiadaná na novo vybudovanom brnianskom Výstavisku, pri príležitosti 10. výročia vzniku Československej republiky. Celý projekt bol koncipovaný ako prehliadka a oslava úspechov republiky v najrôznejších sférach. Kľúčovou zložkou výstavy bola expozícia odboru Veda, duchovná a technická kultúra a vysoké školstvo. Výstavu v priebehu jej trvania (máj – september) navštívilo 2 800 000 návštevníkov z celej republiky aj zahraničia.

24. 10. 1929
Došlo ke krachu na newyorské burze
Následkem toho vypukla světová hospodářská krize, která zasáhla také Evropu, v následujícím roce i Československo. Krize vedla k poklesu poptávky po průmyslovém zboží a průmyslové i zemědělské výroby (až o 40 %). To vedlo ke snížení mezd i zvýšení nezaměstnanosti, která dopadla v době kulminace krize v roce 1933 až na jeden milion obyvatel Československa. Nejvíce přitom bylo postiženo území Slovenska, Podkarpatské Rusi a české pohraničí – Sudety.

25. 5. 1931
Štrajk v Košútoch na Slovensku a 23. 3. – 19. 4. 1932 mostecký štrajk
Veľký mostecký štrajk, ktorý prebiehal v baniach v severozápadných Čechách, bol predovšetkým štrajkom baníkov. Stal sa jednou z reakcií na negatívne dopady, ktoré spôsobila hospodárska kríza, kulminujúca v 30. rokoch minulého storočia. Štrajk vyvrcholil 13. apríla 1932 stretom troch tisícok demonštrantov s četníkmi, pričom došlo aj k obetiam na životoch. Už predtým došlo v niekoľkých ďalších prípadoch na iných miestach Československej republiky (napríklad v Košútoch) k ozbrojenému zásahu četníkov.

Červen 1932
Sjezd mladé slovenské inteligence v Trenčianských Teplicích
Na sjezdu se sešli představitelé různých politických směrů, zazněly od nich požadavky změn tehdejšího postavení Slovenska (sjezd se zde vyslovil pro autonomii).

30. 1. 1933
Adolf Hitler bol menovaný kancelárom v Nemecku
Dňa 30. januára 1933 menoval prezident tzv. Weimarskej republiky Paul von Hindenburg za ríšskeho kancelára Adolfa Hitlera, predstaviteľa „Národnosocialistickej nemeckej robotníckej strany“, vtedajšej najsilnejšej politickej strany v krajine. Pre obdobie nemeckého štátu sa od tohto dátumu až do 8. mája 1945 používa označenie „Tretia ríša“.

4. 10. 1933
Zákaz činnosti a následně rozpuštění německých nacionálně radikálních politických stran DNSAP a DNP v Československu pod vedením Konrada Henleina
Po usnesení politických ministrů ze 4. října 1933 o rozpuštění strany DNSAP a zastavení činnosti DNP začali straníci houfně přestupovat do Sudetoněmecké strany, která byla vytvořena 1. října 1933. Předsedou této strany byl Konrad Henlein.

10. 6. 1934
Československý tím sa umiestnil na druhom mieste na majstrovstvách sveta vo futbale v Taliansku
Tím okolo Františka Pláničky, Antonína Puča a najlepšieho strelca turnaja Oldřicha Nejedlého, podľahol vo finále historicky druhého futbalového majstrovstva sveta domácemu Taliansku 2:1 po predĺžení. Ide o historický úspech, ktorý sa podaril zopakovať iba v roku 1962.

16. 6. 1935
Podepsána československo-sovětská spojenecká smlouva navázaná na spolupráci s Francií
Tato smlouva byla podepsána především z důvodu obrany před vzrůstající agresivitou Německa. Týkala se vzájemné pomoci v případě útoku Německa. Navazovala na smlouvu uzavřenou mezi Francií a Sovětským svazem.

5. 11. 1935
Milan Hodža sa stáva premiérom Československa
Milan Hodža – slovenský politik Republikánskej strany poľnohospodárskeho a maloroľníckeho ľudu (agrárna strana) a mnohonásobný medzivojnový minister, sa stal historicky ôsmym predsedom vlády ČSR. Pred ním tento úrad zastávali Česi Kramář, Tusar, Černý, Beneš, Švehla, Udržal a Malypetr. Hodža v tomto úrade pôsobil v rokoch 1935–1938.

18. 12. 1935
Edvard Beneš zvolen československým prezidentem
Edvard Beneš vykonával v meziválečném období několik předních státních funkcí, stal se předsedou vlády či dlouholetým ministrem zahraničí. Po abdikaci T. G. Masaryka byl poměrně jednoznačně zvolen 18. prosince 1935 druhým prezidentem Československé republiky. Tento úřad vykonával mezi lety 1935–1938 a opět po skončení druhé světové války v letech 1945–1948.

1936
Zahájenie budovania systému pohraničného opevnenia Československa
Už 12. decembra 1935 bol schválený prvý program výstavby opevnenia, ktorý počítal s výstavbou ťažkého opevnenia na severnej hranici republiky. Dňa 5. júna 1936 bol schválený druhý program, ktorý počítal s ťažkým opevnením po celom obvode hraníc. Prvé ťažké objekty boli postavané podľa francúzskeho typu. Začiatkom roku 1938 bola reorganizácia československej armády ukončená. V období mieru sa skladala zo 7 veliteľských zborov, 17 peších divízií a 4 rýchlych divízií, čo v počiatočnom stave čítalo viac než 200 000 mužov.

13. 7. 1936
Začíná jezdit pravidelné vlakové spojení Praha–Bratislava s názvem Slovenská strela
Slovenská strela se proslavila zejména svou značnou rychlostí na tehdejší dobu. Dvojice motorových vozů M 290.0 vyrobených pro Československé státní dráhy v Tatře Kopřivnice o více než hodinu zkrátila jízdní dobu z Prahy do Bratislavy oproti nejrychlejšímu spoji vedenému parní lokomotivou. Celková řádná jízdní doba se pohybovala okolo 260 minut. Tato jízdní doba byla překonána až ve 21. století.

12. 3. 1938
Anšlus Rakúska
Dňa 12. marca 1938 vpochodovali jednotky nemeckej armády do Rakúska a dokonali tak jeho pripojenie k nemeckej ríši. Nemeckí vojaci sa nestretávali s takmer žiadnym odporom. Toho istého dňa prišiel do Rakúska taktiež kancelár Adolf Hitler, ktorý vyhlásil pripojenie Rakúska k Nemecku. V ľudovom hlasovaní, ktoré prebehlo v nasledujúcom mesiaci, vyslovilo 99 % voličov súhlas s pripojením.

15. 5. 1938
Vydán manifest „Věrni zůstaneme“, který podepsalo více než milion obyvatel Československa
„Věrni zůstaneme!“ – Manifest za obranu republiky byl zveřejněn v řadě českých novin. Jeho autoři v něm vyzývali československou vládu i občany k obraně nezávislosti a celistvosti republiky před narůstajícím ohrožením státní suverenity nacistickým Německem. V době podpisu dohody v Mnichově bylo pod peticí podepsáno již 308 vědeckých, kulturních a uměleckých osobností a přes milion občanů.

Jeseň 1938
Mníchovská kríza
Československá vláda 21. 9. 1938 odsúhlasila návrh západných mocností na odstúpenie území, kde žilo viac než 50 % Nemcov Nemecku. Následne odstúpila vláda Milana Hodžu a premiérom sa stal menovaný generál Jan Syrový. V rovnaký deň vznikol Výbor na obranu republiky. Dňa 23. 9. 1938 bola vyhlásená všeobecná mobilizácia a 29. 9. 1938 bez účasti zástupcov Československa došlo k prijatiu tzv. mníchovskej dohody o odstúpení pohraničia s nemeckou väčšinou Nemecku.

2. 11. 1938
Přijata tzv. vídeňská arbitráž
Na jejím základě Československo odstoupilo Maďarsku část jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi. Jednání o maďarsko-československé hranici se konalo ve vídeňském Belvederu. Oficiálním důvodem bylo „vyřešení postavení polské a maďarské menšiny v Československu“. Na základě arbitrážního rozhodnutí ministrů zahraničí bylo rozhodnuto, že Československo odstoupí Maďarsku území jižního Slovenska.

November 1938
Občianske strany na Slovensku splynuli s Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou

9. 3. 1939
Česko-slovenská vláda provedla vojenský zásah na Slovensku
Zde vyhlásila stanné právo a odvolala prostřednictvím prezidenta slovenského premiéra Jozefa Tisa. O dva dny později byl do funkce předsedy slovenské vlády jmenován Karol Sidor.

14. 3. 1939
Vyhlásený Slovenský štát (Slovenská republika)
Jozef Tiso sa zúčastnil v Berlíne jednania o politickej situácií. Ešte z Berlína si vyžiadal súhlas z Prahy ku zvolaniu slovenského snemu a 14. marca popoludní bol v Bratislave pod nemeckým patronátom vyhlásený samostatný Slovenský štát. Hlasovali zaň všetci prítomní poslanci autonómneho slovenského snemu.

15. 3. 1939
Německá vojska vstoupila na území českých zemí a 16. 3. 1939 byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava
Odpoledne dne 14. 3. odcestoval prezident Emil Hácha s doprovodem do Berlína. Jeho původním záměrem bylo probrání vývoje na Slovensku. Jednání se však neslo v jiném duchu a v jeho závěru Hácha podepsal dokument, který opravňoval říšskoněmecké vojsko překročit hranice. Oficiálně začala německá okupace 15. 3. v šest hodin ráno. Okupované území Německo anektovalo a zřídilo výnosem autonomní protektorát Čechy a Morava, k jeho vyhlášení došlo den po začátku okupace – 16. 3. 1939.

1939
Vznikajú prvé odbojové organizácie: Politické ústredie, Petičný výbor „Verní zostaneme“ a Obrana národa
Politické ústredie bola odbojová organizácia, pôsobiaca na území protektorátu do roku 1940. Zameriavala sa predovšetkým na udržiavanie spravodajských kontaktov s exilom. Ďalšou odbojovou organizáciou, pôsobiacou na území protektorátu, bol Petičný výbor „Verní zostaneme“. Aktívne pôsobil v rokoch 1939 – 1942. Snažil sa o zber informácií pre spojenecké armády, zaisťovanie ilegálnych prechodov do zahraničia, distribúciu ilegálnych tlačovín či vyvíjanie sabotážnych činností. V roku 1939 vznikla aj Obrana národa, ktorá prečkala celé obdobie druhej svetovej vojny. Na jej založení sa podieľali príslušníci bývalej československej armády. Všetky tri vyššie menované organizácie sa v roku 1940 spojili v Ústředním vedení odboje domácího (ÚVOD). Mnoho ľudí stálo zapojenie do odboja život, napríklad generálov Bílého a Vojtu, alebo predsedu protektorátnej vlády generála Aloisa Eliáše, ktorý bol popravený v roku 1942.

1. 9. 1939
Vypukla druhá světová válka
Druhá světová válka je dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Tento globální konflikt nepřežilo několik desítek milionů lidí. Válka v Evropě začala, když nacistické Německo napadlo Polsko. Krátce poté došlo k vyhlášení války několika státy Německu.

2. 10. 1939
V protektoráte Čechy a Morava zavedené odberné lístky na niektoré základné potraviny
Už na začiatku októbra 1939 došlo k zavedeniu potravinových lístkov a lístkov na mydlo, v decembri potom nasledovali aj poukážky na textil a obuv. Nemci mali nárok na viac potravín než Česi. Od roku 1939 mal bežný občan vo veku nad 14 rokov mesačne nárok na 2 kg mäsa, 840 g tuku, 8 kg chleba, 150 g krúp, 3,6 kg múky, 1,6 kg cukru, 5 g čaju, 160 g kávoviny, 300 g strukovín, 200 g cukroviniek, 700 g marmelády, 16 vajec, 125 g umelého medu, 600 g žitnej kávy, okrem toho ešte na 250 ml mlieka denne. Prídel sa neskôr znižoval.

17. 10. 1939
V Paříži vznikl Československý národní výbor
Jednalo se o centrální orgán československé exilové politiky, o měsíc později vytvořil Milan Hodža opoziční orgán s názvem Slovenská národní rada a aktivity rovněž nezávisle rozvíjel i Štefan Osuský.

17. 11. 1939
Poprava deviatich študentských funkcionárov po demonštráciách spojených s pohrebom študenta Jana Opletala, zraneného na demonštrácií 28. 10. 1939
Celkom bolo zatknutých okolo 1200 študentov, ktorí boli prevezení do koncentračného tábora Sachsenhausen–Oranienburg. Spomedzi nich neprežilo 35 osôb. Udalosti poslúžili ako zámienka k uzavretiu českých vysokých škôl a od roku 1941 sú pripomínané ako Medzinárodný deň študentstva.

28. 7. 1940
Salcburská jednání mezi německou a slovenskou politickou reprezentací
Jednání vedla k jednoznačné orientaci slovenské zahraniční politiky na Německo.

21. 7. 1940
Ustanovená dočasná exilová vláda v Londýne na čele s Janom Šrámkom
Zahraničný odboj sa začal formovať veľmi rýchlo po začiatku okupácie: Najskôr došlo k vytvoreniu Ústredného výboru zahraničnej akcie vo Francúzsku, ktorý začal vydávať časopis Československý odboj. V Londýne sa vytvoril československý výbor vo Veľkej Británii, vedený Janom Masarykom. Na 17. október 1939 zvolal Msgr. Šrámek v Paríži schôdzku, na základe ktorej bol vyhlásený vznik Československého národného výboru, ktorý bol vládami Veľkej Británie aj Francúzska uznaný za zástupcu československého ľudu. V júli nasledujúceho roku došlo k premene výboru a ustanoveniu dočasnej exilovej vlády. Jan Šrámek, predošlý dlhoročný predseda ľudovej strany, stál v jej čele až do 5. apríla 1945.

Září 1940
V rámci britského Královského letectva (Royal Air Force) vznikly čtyři československé letecké perutě
Českoslovenští letci vytvořili v Británii mezi červencem 1940 a červnem 1941 tři stíhací a jednu bombardovací peruť. V květnu 1942 byla vytvořena československá letecká skupina, která sdružila všechny tři stíhací perutě. Během druhé světové války zemřelo přibližně 560 československých letců.

27. 5. 1942
Atentát na zastupujúceho ríšskeho protektora Reinharda Heydricha
Parašutistický výsadok v rámci operácie pod krycím názvom Antropoid bol vyslaný z Veľkej Británie. Skupinu tvorili vojaci československej exilovej armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Hlavným cieľom operácie bolo uskutočniť atentát na zastupujúceho ríšskeho protektora Reinharda Heydricha. Heydrich na následky atentátu po týždni zomrel. Účastníci operácie zaplatili za svoj čin životom, keď spolu s ďalšími výsadkármi podľahli prevahe nacistických vojakov v pražskom kostole sv. Cyrila a Metoda. Nasledovala obdobie ťažkých represií tzv. druhej heydrichiády, tá býva v historickom naratíve spojená predovšetkým s vyhladením obce Lidice a vypálením obce Ležáky.

9. 9. 1941
Na Slovensku byl přijat tzv. židovský kodex
Určitá omezení vůči Židům byla přijata již v dubnu 1939 a do vydání židovského kodexu přibyla celá řada dalších. Nařízení o právním postavení Židů pak představovalo soubor protižidovských předpisů, ty byly z větší části převzaty z německých norimberských zákonů.

Říjen 1942
Jozef Tiso získává oficiální titul vůdce
Po vnútropolitickom mocenskom zápase sa Jozefovi Tisovi podarilo oslabiť konkurenčné politické krídlo a nastoliť prezidentskú diktatúru. Od októbra 1942 do začiatku apríla 1945 bol Tiso oficiálne titulovaný ako vodca a prezident. V roku 1947 bol odsúdený k trestu smrti za vlastizradu a popravený.

2. 7. 1942
Vznikla Slovenská akademie věd a umění
Zákonem Sněmu byla zřízena Slovenská akademie věd a umění, čímž vyvrcholily dlouholeté snahy o institucionalizaci a profesionalizaci vědy na Slovensku.

12. 12. 1943
Československo-sovietska zmluva o priateľstve, vzájomnej pomoci a povojnovej spolupráci podpísaná v Moskve
K uzatvoreniu zmluvy došlo na dobu 20 rokov, v roku 1963 potom bola predĺžená. Obsahovala tiež položku o nezasahovaní do vnútorných záležitostí druhého štátu.

Prosinec 1943
Uzavřena tzv. vánoční dohoda mezi občanským a komunistickým odbojem na Slovensku
Jako tzv. vánoční dohoda bývá označován dokument podepsaný v Bratislavě před Vánocemi roku 1943. Na jeho základě vznikla Slovenská národní rada, ta následně vyšla z ilegality po vypuknutí národního povstání. Dokument je rozdělen do dvou částí – první řeší samotnou činnost, druhá se vztahuje na vznik budoucí Československé republiky na principu rovnosti českého a slovenského národa.

29. 8. 1944
Vypuklo Slovenské národné povstanie
Slovenské národné povstanie sa dá označiť ako prvá masová akcia v rámci oslobodzovania Československa. Finálny úspech sa v prvej fáze nepodarilo dosiahnuť a po dobytí Banskej Bystrice prešli povstalecké oddiely k partizánskemu spôsobu boja. Na čele povstaleckej armády stál spočiatku generál Ján Golian, neskôr generál Rudolf Viest, ktorý pred koncom povstania velil približne 60 000 mužom.

6. 10. 1944
Slovenské hranice u Dukelského průsmyku překročila Rudá armáda a 1. československý armádní sbor
Karpatsko-dukelská operace, která začala již 8. září, měla pomoci slovenským povstalcům. Dne 6. října se probila Rudá armáda a 1. československý armádní sbor Dukelským průsmykem a bylo zahájeno přímé osvobozování ČSR sovětskou armádou. Dukelský průsmyk je místem největší bitvy na území Slovenska během druhé světové války. Tato akce bývá také vzhledem k mnohatisícovým ztrátám na životech hodnocena jako nepříliš úspěšná. První československý armádní sbor vedl generál Ludvík Svoboda, pozdější ministr národní obrany a prezident.

4. 2. – 11. 2. 1945
Konferencie Spojencov v Jalte
Jaltská konferencia bola druhým zo stretnutí hlavných predstaviteľov ZSSR, USA a Veľkej Británie, v rámci koordinácií vojnových operácií a rozdelení sveta po druhej svetovej vojne.

4. 4. 1945
Osvobozena Bratislava

5. 4. 1945
Vyhlásený Košický vládny program
Tento dôležitý programový dokument schválila vtedajšia vláda na zasadaní v Košiciach. Program sa skladal zo 16 bodov, ktoré sa dotýkali rôznych sfér politického a hospodárskeho života. Posunul orientáciu Československa smerom k Sovietskemu zväzu a „právne“ ukotvil závislosť na ňom. Stanovil potrestanie všetkých zradcov a pomáhačov okupačného režimu, prevedenie pozemkovej reformy či uvalenie národných správ.

8. 5. 1945
Osvobozena Praha, konec 2. světové válkyv Evropě
Květnové osvobození bylo jednou z posledních událostí druhé světové války v Evropě, v Remeši podepsána kapitulace německých vojsk. Povstání proti okupaci v českých zemích začalo 1. května v Přerově a následně se rychle šířilo i do dalších měst. Následující den vypuklo i tzv. Pražské povstání. Česká národní rada vydala prohlášení o konci protektorátu a o převzetí vládní a výkonné moci. Nejdříve probíhaly demonstrace, ty posléze vyústily v ozbrojené konflikty, do 8. května Praha osvobozena sovětskými vojsky.

Jar – leto 1945
Divoký odsun nemeckého obyvateľstva
Hoci malo dôjsť k odsunu Nemcov organizovane a pod medzinárodnou kontrolou spojeneckých orgánov, jeho prvá fáza začala spontánne po skončení svetovej vojny. Dochádzalo pri ňom k mnohým zločinom a násilnostiam, ktoré stáli život mnoho Nemcov. V tomto období tzv. divokého odsunu, podľa väčšiny odhadov utieklo či bolo vysídlených okolo 650 000 Nemcov. Pri následnom organizovanom odsune bolo potom vysídlených ďalších približne 2 300 000 Nemcov.

29. 5. 1945
Podkarpatská Rus se oficiálně stává součástí SSSR
Národní výbory Zakarpatské Ukrajiny vydávají manifest „O opětovném sjednocení Zakarpatské Ukrajiny se sovětskou Ukrajinou“ již 26. 11. 1944. Dne 29. 6. 1945 je Podkarpatská Rus i formálně připojena k SSSR.

2. 6. 1945
Podpísaná tzv. prvá pražská dohoda o postavení Slovenska v Československu
Pražské dohody boli v rokoch 1945 – 1946 podpísané tri. Obsahom prvej bolo určenie postavenia Slovenskej národnej rady a Zboru poverencov.

19. 6. 1945
Vydán tzv. velký retribuční dekret
Dekret č. 16/1945 Sb. (tzv. Velký retribuční dekret), o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech byl jedním z nejdůležitějších dekretů vydaných prezidentem Benešem. Tento dekret stanovil přísné tresty za skutky spáchané v období druhé světové války.

28. 10. 1945
Rozsiahle znárodnenie priemyslu pomocou prezidentských dekrétov
Znárodnenie predstavovalo prevod súkromného majetku predovšetkým do štátneho vlastníctva za náhradu v tržnej cene (vo verejnom záujme). Konkrétne išlo o konfiškáciu dolov, veľkých priemyselných podnikov (v zásade nad 500 zamestnancov), podnikov potravinárskeho priemyslu, akciových bánk a súkromných poisťovní. Ešte predtým bola zoštátnená výroba a distribúcia filmu. Majetok nemeckého a maďarského štátu a osôb nemeckej a maďarskej národnosti (a taktiež kolaborantov) bol zoštátnený bez náhrady. Neskôr bol 28. október slávený ako Deň znárodnenia.

26. 5. 1946
První poválečné volby, v Československu
V českých zemích je vyhrála KSČ, na Slovensku Demokratická strana. Jednalo se o jediné poválečné volby do nástupu komunistů k moci v únoru 1948. Komunistická strana Československa v nich obdržela 43,25 % v českých zemích a 34,46 % v zemích moravskoslezských. Komunistická strana Slovenska obdržela pouze 30,48 % hlasů a zůstala v počtu hlasů daleko za Demokratickou stranou.

Jeseň 1947
Tzv. protištátne sprisahanie na Slovensku
Za pomoci ministerstva vnútra a bezpečnostných zložiek boli skonštruované mnohé nepravdivé obvinenia a provokácie, ktoré vyvrcholili na jeseň 1947 tzv. slovenským protištátnym sprisahaním. Následný politický proces, vedený proti niekoľkým protikomunisticky orientovaným predstaviteľom slovenskej Demokratickej strany, vyvrcholil v apríli roku 1948 a skončil ich dlhoročným odňatím slobody.

Únor 1948
Únorová politická krize 1948
Politická krize započala demisí 12 z 26 členů vlády za demokratické strany, kterou využila KSČ k nastolení své moci. Na Slovensku již 21. 2. provedl Gustáv Husák rekonstrukci Sboru pověřenců, ze kterého odstranil členy Demokratické strany, po generální stávce vedené KSČ nakonec 25. 2. přijímá Edvard Beneš demisi 14 ministrů (k původním 12 přibyli ještě dva sociálnědemokratičtí ministři) a jmenuje novou vládu dle návrhu Klementa Gottwalda a KSČ.

8. 11. 1948
Československí hokejisti obeťami leteckej nehody
Pri lete z Paríža do Londýna v nepriaznivom počasí zmizlo lietadlo nad Lamanšským prielivom. Jeho pasažieri, vrátane šiestich členov československého reprezentačného tímu v ľadovom hokeji, už nikto nikdy nevidel. Rok predtým pritom zvíťazili na majstrovstvách sveta.​

5. 1. 1949
Vznikla Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)
Tato obchodní organizace byla založena v Moskvě, kde také po dobu svého trvání sídlila. Jejími zakládajícími členy byly kromě Československa také Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz. Záhy přistoupila i Albánie (1949) a Německá demokratická republika (1950), později se začlenilo do této organizace i několik mimoevropských států.

28. 4. 1950
Zrušená Gréckokatolícka cirkev a jej nepoddajní reprezentanti
Zrušenie Gréckokatolíckej cirkvi bolo súčasťou opatrení komunistického režimu proti katolíckej cirkvi. Na tzv. prešovskom zbore bolo pod tlakom rozhodnuté o jej rozpustení a následnom postavení mimo zákon. Členovia cirkvi boli úradne prehlásení za pravoslávnych. Nasledovala perzekúcia významných gréckokatolíckych kňazov. Medzi nimi bol aj biskup Pavol Peter Gojdič, ktorý bol odsúdený na doživotie a v roku 1960 zomrel vo väzení. Gréckokatolícka cirkev bola uznesením československej vlády obnovená v júni 1968, ale jej činnosť mohla plnohodnotne začať až po roku 1989.

1. 5. 1951
V Mnichově bylo zahájeno české vysílání Radio Free Europe
Cílem vysílání bylo prolomit informační monopol komunistických režimů a zvýšit informovanost obyvatel sovětských satelitů. Prvním ředitelem českého oddělení Svobodné Evropy byl Ferdinand Peroutka. V roce 1953 bylo zahájeno (pod názvem Radio Liberty) vysílání do Sovětského svazu. Od roku 1995 sídlí Svobodná Evropa v Praze.

Júl – august 1952
Triumf Emila a Dany Zátopkových na olympijských hrách v Helsinkách
Emil Zátopek získal zlaté medaile v behu na 5 km, 10 km a v maratóne, ktorý závodne bežal po prvýkrát. Dana Zátopková získala zlatú medailu v hode oštepom. Československý tím získal celkom 13 medailí, a bol tak šiestym najúspešnejším účastníkom hier. Išlo o prvé olympijské hry, ktorých sa zúčastnili športovci zo Sovietskeho zväzu.

29. 8. 1953
Otevření Filmových ateliérů Koliba v Bratislavě
Jejich výstavba se započala v roce 1949. Prvním zde natočeným filmem byla komedie „V piatok trinástého“

5. 3. 1953
Zomiera Josif Vissarionovič Stalin
Smrť najvyššieho sovietskeho predstaviteľa zavŕšila obdobie všeobecne nazývané ako stalinizmus, ktoré sa vyznačovalo nekompromisnou snahou budovať socializmus v ZSSR, a neskôr aj v štátoch východného bloku. Táto usilovná snaha bola zaplatená obrovskými stratami na životoch. Po Stalinovej smrti vyvrcholilo obdobie bojov o nástupníctvo v Sovietskom zväze, nakoniec sa presadil Nikita Sergej Chruščov. Stalinova smrť taktiež pozvoľna odštartovala krízu celého východného bloku. Iba o deväť dni neskôr umiera aj najvyšší predstaviteľ komunistickej moci v Československu – Klement Gottwald.

1. 5. 1953
Zahájeno pravidelné televizní vysílání
Jednalo se zpočátku o jeden vysílací kanál. Vysílání probíhalo pouze tři dny v týdnu živě ze Studia Praha v Malostranské Besedě. Pravidelné vysílání začalo až následující rok. Dne 11. 2. 1955 pak proběhl první přímý televizní přenos hokejového zápasu. Počet televizních diváků rychle rostl a televize se stala důležitou součástí každodenního života v Československu. Druhý televizní program začal vysílat až v roce 1970.

30. 5. 1953
Oznámená menová reforma v Československu s platnosťou od 1. 6.
Menová reforma mala ukončiť prídelový lístkový systém, obmedziť čierny trh a taktiež, aspoň podľa zdôvodnenia, citeľne poškodiť buržoáziu. V dôsledku menovej reformy sa značnej časti populácie niekoľkonásobne zmenšili úspory a bývalí živnostníci a drobní podnikatelia boli v podstate zlikvidovaní. Nespokojnosť občanov s reformou sa prejavila v niekoľkých protestoch, predovšetkým medzi robotníkmi. Najrozsiahlejšie demonštrácie prebehli v Plzni.

21. – 24. 4. 1954
Proces s „buržoazními nacionalisty“ na Slovensku
Proces se skupinou slovenských komunistů, kteří byli obviněni z velezrady. Proces byl součástí hledání „vnitřního nepřítele“ v KSČ. Skupina slovenských komunistů měla skutečně rozdílný pohled na uspořádání česko-slovenského státu, obvinění ale byla vykonstruovaná. Hlavním obžalovaným byl pozdější československý prezident Gustáv Husák, který byl následně odsouzen na doživotí. Dalšími odsouzenými byli Laco Novomeský, Ivan Horváth, Daniel Okáli a Ladislav Holdoš.

14. 5. 1955
Vznik Varšavskej zmluvy
Vojenský pakt východného bloku, vznikol ako protipól Severoatlantickej aliancie (NATO). Jeho hlavným cieľom bolo podriadenie armád východného bloku sovietskemu veleniu. Medzi členské štáty patrili: Sovietsky zväz, Československo, Poľsko, Nemecká demokratická republika (od roku 1956), Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Albánsko (do roku 1968, kedy vystúpilo na protest proti okupácií Československa). Jedinou vojenskou operáciou Varšavskej zmluvy bola invázia do Československa 21. 8. 1968.

23. 6. 1955
Konala se první celostátní spartakiáda
Spartakiády měly podobu masových tělocvičných vystoupení na strahovském stadionu, která navazovala na všesokolské slety a konala se každých pět let (poslední v roce 1985). Cvičení byla součástí dobové propagandy a měla demonstrovat národní jednotu a socialistickou soudržnost.

14. – 26. 2. 1956
V Moskve sa konal XX. zjazd KSSS, ktorý odštartoval kritiku kultu osobnosti
Nikita Sergejevič Chruščov na zjazde predniesol povestný referát s kritikou Stalina a jeho kultu osobnosti. Referát spôsobil šok, ktorý bol jedným z hlavných impulzov krízy v mnohých štátoch východného bloku a naplno sa tak začal proces destalinizácie a následného obdobia uvoľnenia. Referát mal veľký vplyv aj na komunistické hnutie mimo východného bloku.

13. 11. 1957
Umírá Antonín Zápotocký, novým prezidentem Antonín Novotný
Prezidentem byl zvolen 19. 11. 1957 první muž KSČ Antonín Novotný. V osobě Antonína Novotného se opět spojily nejvyšší státní a nejvyšší stranická funkce v jedné osobě. Tyto funkce zastával až do roku 1968.

17. 4. – 19. 11. 1958
Československo na Svetovej výstave Expo v Bruseli
Výstava Expo 58 v Bruseli bola veľkým úspechom pre československú výpravu. Najväčšiu pozornosť na seba upútal československý pavilón, ktorý získal hlavnú cenu – Zlatú hviezdu – a ďalších 13 ocenení. Mottom pavilónu bolo „Jeden deň v Československu“ a bol rozdelený do troch okruhov: práca, kultúra a odpočinok. Ocenenie taktiež dostal Karel Zeman za film s názvom „Vynález skazy“. Veľký úspech zaznamenala aj „Laterna Magika“ – unikátne prepojenie filmu, divadla a hudby, na ktorom sa podieľali Alfréd Radok, Jan Roháč, Miloš Forman, Josef Svoboda a ďalší.

9. 12. 1958
Vzniká Divadlo Na zábradlí, první divadlo malých forem
Divadla malých forem se vyznačovala důrazem na autorskou tvorbu, případně na originální zpracování cizí látky. Tvorba často spojovala divadlo a hudbu. Divadla malých forem hrála důležitou roli v kulturním uvolňování 60. let a fungovala jako alternativa k tradičním divadlům. Jako první z této vlny divadel malých forem vzniklo Divadlo Na zábradlí, založeno mimo jiné Ivanem Vyskočilem a Jiřím Suchým. Suchý pak o rok později spolu s Jiřím Šlitrem zakládá divadlo Semafor. Dalšími divadly malých forem byly například Divadlo Rokoko či bratislavské Divadlo na korze (1968–1971).

Apríl 1959
Založení Východoslovenských železáren v Košicích
V rámci snahy o spriemyselnenie Slovenska bolo založené VSŽ Košice. Nástupná spoločnosť týchto železiarní „U. S. Steel Košice“, je v súčasnosti najväčším slovenským podnikom na výrobu a spracovanie ocele.

11. 7. 1960
Přijata nová československá ústava
Tzv. socialistická ústava nahradila květnovou ústavu z roku 1948. Název státu byl změněn na Československá socialistická republika (ČSSR), čímž bylo formálně ukončeno období „lidové demokracie“ a ohlášen vstup do období „budování socialistické společnosti“. Změněn byl také státní znak, koruna na hlavě dvouocasého lva byla transformována na pěticípou hvězdu. Ústava značně centralizovala státní moc a omezila pravomoci slovenských zákonodárných a výkonných orgánů. V ústavě byla zakotvena vedoucí úloha komunistické strany ve státě.

1962
Prebehol prvý ročník ankety časopisu Mladý svet „Zlatý slávik“ o najpopulárnejšieho československého speváka

Prvý ročník vyhral Waldemar Matuška. V prvom a druhom ročníku populárnej ankety ešte neboli oddelené mužské a ženské kategórie. Už od druhého ročníku dominuje ankete Karel Gott, ktorý je iba výnimočne porazený. Od ôsmeho ročníku je zrušená kategória „najlepšia pieseň“. Následne je anketa rozšírená o najpopulárnejšiu skupinu.

17. 6. 1962
Československo druhé na Mistrovství světa ve fotbale v Chile
Finálový zápas se hrál mezi Brazílií a Československem. To bylo poraženo 3:1. Jediný gól československého týmu vstřelil Josef Masopust.

December 1963
Rehabilitácie „slovenských buržoáznych nacionalistov“
V roku 1960 boli odsúdení v procese s „buržoáznymi nacionalistami“ prepustení na amnestiu prezidenta Antonína Novotného. Komisie, zaoberajúce sa rehabilitáciou politických väzňov, vznikali už od 2. polovice 50. rokov. V roku 1963 bola ustanovená tzv. barnabitská komisia, ktorá sa zaoberala procesom Gustáv Husák a spol. a ďalšími prípadmi.

1966
Koná se první ročník hudební soutěže Bratislavská lyra
První ročník největšího československého festivalu populární hudby vyhrál Karel Gott s písní Mám rozprávkový dom. Festival se konal až do roku 1990 a od druhé poloviny 80. let na něm vystupovaly i zahraniční hvězdy pop music.

27.–29. 6. 1967
Prebehol IV. Zjazd Zväzu československých spisovateľov
Na zjazde spisovateľov sa naplno prejavil rozkol medzi vedením komunistickej strany a časťou spisovateľskej obce. S kritickými referátmi tu vystúpili napríklad Milan Kundera, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík alebo Pavel Kohout, ktorý tu prečítal dopis Alexandra Solženicyna zjazdu sovietskych spisovateľov. Reakciou režimu bolo vylúčenie niekoľkých spisovateľov z KSČ (Vaculík, Kundera, Liehm) a odobratie periodika Literární noviny Zväzu spisovateľov.

11. 2. 1968
Jiří Raška získal zlatou medaili na zimních olympijských hrách v Grenoblu
První zlatá medaile pro československou reprezentaci na zimních olympijských hrách. Zlatou medaili vyhrál Jiří Raška ve skoku na lyžích na středním můstku, na velkém můstku získal stříbrnou medaili.

14. 3. 1968
Slovenská národná rada prijala zákon o Bratislave ako hlavnom meste Slovenska
Bratislava získala postavenie kraja a Slovensko vlastné hlavné mesto.

5. 4. 1968
Byl přijat Akční program KSČ
Programové prohlášení Ústředního výboru komunistické strany, kde se vedoucí síly ve straně zavazovaly k reformním krokům, které měly pomoct překonat společenskou a hospodářskou krizi. Plánovaná reforma obsahovala změny v ekonomické, politické i společenské sféře. Přijetí dokumentu bylo zásadní událostí pražského jara, která měla pozitivní ohlas u veřejnosti.

20/21. 8. 1968
Okupácia Československa vojskami piatich členských zemí Varšavskej zmluvy
V noci z 20. na. 21. augusta vstúpili na územie ČSSR vojska Varšavskej zmluvy. Okupačné vojska dostali v priebehu noci pod kontrolu v podstate celú republiku. Proti okupácií sa zdvihol silný odpor, ktorý v niektorých prípadoch skončil aj obeťami na životoch. Od augusta do konca novembra ich bolo 108 na československej strane. Armády Poľska, Maďarska, Bulharska a východného Nemecka opustili československé územie 4. novembra 1968, sovietske vojska definitívne až v roku 1991. Okupácia znamenala koniec Pražskej jari a umožnila vedúcim predstaviteľom ZSSR zasahovať do politických pomerov v Československu.

28. 10. 1968
Na Bratislavském hradě slavnostně podepsán zákon o československé federaci
Zákon podepsal prezident Ludvík Svoboda, i když byl schválen Národním shromážděním již o den dříve, do kalendáře se dostalo až slavnostní podepsání zákona 28. 10. – vedle vzniku 1. ČSR a Dnu znárodnění. V účinnost vstoupil k 1. 1. 1969. Už existující Slovenskou národní radu doplnilo Federální shromáždění, jako zákonodárný orgán federace, a Česká národní rada jako zákonodárný orgán České socialistické republiky. Výlučně ve federální kompetenci zůstala obrana, zahraniční politika a měna.

16. 1. 1969
Prvá živá pochodeň ako protest proti apatii v spoločnosti po okupácií
Študent filozofie Jan Palach sa 16. januára zapálil na protest proti okupácií Československa sovietskymi vojskami a vzrastajúcej letargii v spoločnosti, ktorá sa s danou situáciou začínala pomaly zmierovať. Pohrebu Jana Palacha sa zúčastnili desaťtisíce ľudí a stal sa jedným z najväčších protestov proti postupujúcej normalizácii spoločnosti. Jeho čin nasledovali v Československu ďalší (o mesiac neskôr sa upálil študent Jan Zajíc, neskôr mimo iných – napríklad Michal Lefčík v Košiciach). V Poľsku sa už v septembri 1968 z rovnakého dôvodu upálil Ryszard Siwiec.

17. 4. 1969
Gustáv Husák nahradil Alexandra Dubčeka na postu prvního tajemníka ÚV KSČ
Tato změna na nejvýznamnějším stranickém postu reálně znamenala definitivní porážku reformních komunistů a jejich snahy o uskutečnění alespoň části československé reformy.

21. 5. 1969
Slovan Bratislava poráža FC Barcelonu a stáva sa víťazom Pohára víťazov pohárov
Historický triumf Slovana Bratislava v bazilejskom finále Pohára víťazov pohárov, v ktorom porazil FC Barcelonu 3:2. Slovan ako jediný tím z českých krajín či Slovenska zvíťazil v niektorom z celoeurópskych pohárov.

22. 8. 1969
Byl přijat tzv. pendrekový zákon
Zákonem byly uděleny mimořádné pravomoci Sboru národní bezpečnosti. Zákon byl reakcí na protesty proti okupaci Československa, které zesílily v době prvního výročí okupace. Tzv. pendrekový zákon platil do 31. prosince 1969.

17. 6. - 21. 6. 1970
Vzniká Svetový kongres Slovákov
V dňoch 19. – 21. 6. 1970 prebehol v New Yorku prípravný kongres. Samotný Svetový kongres Slovákov vzniká na generálnom zhromaždení v kanadskom Toronte 17. – 21. 6. 1971. Prvým predsedom bol Štefan Boleslav Roman, ktorý na čele kongresu stál až do roku 1988. Svetový kongres Slovákov bol jedným z najvýznamnejších krajanských združení v zahraniční.

10. 12. 1970
Schváleno Poučení z krizového vývoje
Název „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“ nese dokument schválený Ústředním výborem KSČ. Interpretoval a vysvětloval události Pražského jara a následné dění ve prospěch nově vznikajícího normalizačního režimu. Pražské jaro bylo označeno za „kontrarevoluci“ a následná okupace vojsky Varšavské smlouvy za „internacionální pomoc“.

1971
Začína stavba Južného Mesta v Prahe, o dva roky neskôr v Bratislave zahájená stavba Petržalky
Južné Mesto a Petržalka boli najväčšie československé panelové sídliská. Prví obyvatelia sa nasťahovali počas druhej polovice 70. rokov. Panelové sídliská následne vznikali vo väčších aj menších mestách v celom Československu.

8. 2. 1972
Krasobruslař Ondrej Nepela získal zlatou medaili na zimních olympijských hrách v Sapporu
Jednalo se o druhou zlatou medaili ze zimních olympijských her pro Československo a první pro občana původem ze Slovenska. Bratislavský rodák vyhrál také mezi lety 1971 a 1973 třikrát mistrovství světa v krasobruslení.

29. 8. 1972
Otvorený Most SNP v Bratislave
Stavba mostu bola zahájená v roku 1967 a dodnes je jednou z dominánt Bratislavy. Kvôli cestnému ťahu mestom, do ktorého most zapadá, bola zbúraná časť historického centra. Architektonicky zaujímavá stavba je známa aj svojou reštauráciou s unikátnou vyhliadkou z vrcholu pylónu.

9. 5. 1974
Zahájen provoz prvního úseku pražského metra
Jednalo se o první úsek trasy C mezi stanicemi Sokolovská (dnešní Florenc) a Kačerov. První část linky A byla otevřena v roce 1978 v úseku Leninova (dnešní Dejvická) a Náměstí Míru a linka B byla otevřena v roce 1985 (Florenc–Sokolovská).

1974
V Československu sa narodilo najviac detí v období existencie Československa
Vrchol populačnej vlny, pre ktorú sa vžilo označenie „Husákove deti“.

1975
Vzniká ekologické hnutí Brontosaurus
Vznik hnutí inspirovalo vyhlášení, konferencí OSN ve Stockholmu, roku 1974 Rokem životního prostředí. Původně šlo o jednoroční kampaň, která měla za cíl přivést mladé lidi k zodpovědnému přístupu k přírodě. Kampaň získala velký ohlas, což přimělo autory k pokračování v činnosti. V roce 1978 hnutí zorganizovalo první tábory pro děti a mládež, které jsou dodnes jednou z hlavních náplní hnutí.

Apríl 1975
Václav Havel píše otvorený kritický dopis k celospoločenskej situácií Gustávovi Husákovi
Václav Havel v dopise adresovanom najvyššiemu predstaviteľovi strany popisuje stav československej znormalizovanej spoločnosti prvej polovice 70. rokov. Reakcie na dopis od kompetentných sa Havel nedočkal, ale dopis bol vytlačený vo všetkých exilových časopisoch a mal veľký ohlas nielen medzi ľuďmi v Československu, ku ktorému sa dostal pomocou samizdatu, ale aj v západnej tlači. O rok skôr poslal dopis Federálnemu zhromaždeniu a Slovenskej národnej rade aj Alexander Dubček. Dopis sa dostal na západ a mal ohlas v niektorých zahraničných médiách.

29. 5. 1975
Gustáv Husák zvolen československým prezidentem
Gustáv Husák vystřídal ve funkci Ludvíka Svobodu a na příštích 13 let tak zastával nejvyšší státní i stranickou funkci.

1. 8. 1975
Podpísaný Záverečný akt Konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe
Prípravné jednania tzv. Helsinskej konferencie začali už na konci roku 1972. Konferencie sa zúčastnilo celkom 33 európskych štátov (všetky okrem Albánska), USA a Kanada. Záverečný akt konferencie mal tri koše, ktoré obsahovali nielen bezpečnostnú problematiku, ale aj riešenia problematiky vedeckej a kultúrnej spolupráce. Pre formujúce sa disidentské hnutie vo východnom bloku bol najdôležitejší tretí kôš, ktorým sa signatári zaväzovali k dodržiavaniu ľudských práv.

20. 6. 1976
Československo zvítězilo na Mistrovství Evropy ve fotbale
Československý tým porazil Německou Spolkovou republiku na mistrovství Evropy v Jugoslávii 5:3 na penalty. V normální hrací době zápas skončil 2:2. Československý fotbalový tým tak získal první a jediné vítězství na fotbalovém šampionátu.

Január 1977
Zverejnený text Charty 77
V reakcii na podpis Záverečného aktu Helsinskej konferencie vznikol dokument, ktorý sa stal zjednocujúcou platformou pre vznikajúci disent. Autori Charty 77 sa dovolávali dodržiavania ľudských práv domácim režimom, ku ktorému sa zaviazal na Helsinskej konferencii. Chartu podpísalo spočiatku iba 242 signatárov. Signatári Charty boli následne perzekvovaní a jeden z prvých hovorcov, Jan Patočka, zomrel na následky výsluchov ŠtB.

1977
Československá televize začíná vysílat seriál Nemocnice na kraji města
Jeden z nejpopulárnějších československých normalizačních seriálů. Autorem je Jiří Dietl, přední československý scenárista televizních seriálů. Nemocnice na kraji města byla populární i v dalších zemích východního bloku a v západním Německu. Hlavní roli doktora Sovy ztvárnil Ladislav Chudík.

2. 3. 1978
Vladimír Remek ako kozmonaut tretej krajiny sveta vzlietol na týždenný pobyt vo vesmíre
Vladmír Remek sa dostal do vesmíru v rámci programu Interkosmos, ktorý združoval niektoré socialistické krajiny za účelom výskumu kozmického priestoru. Vo vesmíre strávil spoločne s Alexejom Gubarevom 7 dní 22 hodín a 17 minút.

27. 4. 1978
Vzniká Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS)
Jednalo se o sdružení občanů, jehož cílem bylo sledovat a zveřejňovat případy politických vězňů a dalších osob pronásledovaných z politických důvodů.

16. 10. 1978
Karol Wojtyla se stává papežem Janem Pavlem II.
Poprvé v dějinách se stal papežem biskup slovanského původu. Volba polského katolického duchovního měla velký vliv na aktivitu utlačovaných církví ve státech východního bloku. V červnu 1979 Jan Pavel II. navštívil rodné Polsko, kde ho přivítaly stovky tisíc věřících.

1982
Spevák Miroslav Žbirka poráža Karla Gotta a stáva sa Zlatým slávikom
Prvý slovenský interpret, ktorému sa podarilo poraziť Karla Gotta v tejto ankete. Víťazstvo nadväzovalo na úspešnú dosku Sezónne lásky, ktorá obsahovala pieseň Atlantída – jeden z najväčších československých hitov 80. rokov.

10. 12. 1984
Básník Jaroslav Seifert získává Nobelovu cenu za literaturu
Seifert, jeden ze signatářů Charty 77, byl v té době v nemilosti normalizačního režimu a vydával své básně v samizdatu. Seifert si nemohl kvůli zdravotnímu stavu Nobelovu cenu osobně vyzvednout, takže jí za něj vyzvedla jeho dcera Jana. Československá oficiální média se této události věnovala minimálně.

11. 3. 1985
Za generálneho tajomníka Ústredného výboru Komunistickej strany Sovietskeho zväzu zvolený Michail Sergejevič Gorbačov
Michail Sergejevič Gorbačov bol o generáciu mladší než predchádzajúci najvyšší predstavitelia komunistickej strany ZSSR a vo svojej funkcii sa pokúsil o zreformovanie sovietskeho systému. Zahájil politiku otvorenosti (glasnosti) a perestrojky (prestavby). V praxi išlo o sériu spoločenských a ekonomických reforiem, ktoré mali zefektívniť upadajúce sovietske hospodárstvo.

3. 5. 1985
Československá reprezentace se počtvrté během tzv. normalizačního období stává mistry světa v hokeji
Mistrovství se tentokráte konalo v Praze. Československý tým byl zpočátku na turnaji v roli outsidera a do finálové čtyřky se dostal jako poslední. Ve finálové čtyřce ale nakonec československý tým porazil Sovětský svaz, Kanadu i USA a stal se po letech 1972, 1976–77 opět mistrem světa.

25. 3. 1988
Sviečková manifestácia v Bratislave
Účastníci manifestácie na Hviezdoslavovom námestí protestovali proti náboženskému útlaku zo strany komunistického režimu. Manifestácia bola násilne ukončená zásahom Sboru národní bezpečnosti (SNB). Ide o jeden z najvýznamnejších protestov proti komunistickému režimu počas normalizácie.

Leden 1989
Palachův týden
Názvem Palachův týden bývají označovány občanské nepokoje, které probíhaly pět lednových dní roku 1989 na pražském Václavském náměstí. Byly do té doby největším projevem občanského odporu proti komunistickému režimu během normalizačního období.

1989
Pád štátno-socialistických režimov vo východnej Európe
Dôležitý vplyv na vývoj v ostatných európskych krajinách mali udalosti vo vtedajšom Sovietskom zväze, kde vláda začala uskutočňovať prestavbu, sprevádzanú ekonomickými a politickými reformami. Sovietsky zväz stále menej zasahoval do vnútropolitických záležitostí ostatných krajín tzv. východného bloku. Ako prvý sa začal rúcať režim v susednom Poľsku. Nasledovalo Maďarsko, kde v priebehu októbra ukončila svoju činnosť Maďarská socialistická robotnícka strana. V novembri a v decembri toho istého roku sa definitívne rozpadli komunistické režimy v Nemeckej demokratickej republike, Bulharsku a Československu. Na rozdiel od charakteru Nežnej revolúcie došlo pri prevrate v Rumunsku k vlne násilia a vypuknutiu niekoľkodňovej občianskej vojny. V priebehu rokov 1989 – 1990 prebehli demokratické reformy aj v Juhoslávii. Na začiatku 90. rokov došlo k zriadeniu pluralitnej demokracie aj v Albánsku.

16. 11. 1989
Bratislavská studentská demonstrace
Jednalo se o protirežimní demonstraci studentů Univerzity Komenského, která předcházela pražské demonstraci rozehnané na Národní třídě. Demonstrace probíhaly v té době v celém Československu, již o několik dní dříve i v Teplicích (11. 11.), které byly zaměřeny ekologicky.

17. 11. 1989
Násilné potlačenie študentskej demonštrácie v Prahe
V tento deň, ktorý je dnes štátnym sviatkom, si pripomíname začiatok nežnej revolúcie, t.j. obdobie politických zmien, ktoré viedli k pádu vtedajšieho režimu, premene politického zriadenia a vytvoreniu demokracie. Hoci boli 17. novembra demonštranti napadnutí Verejnou bezpečnosťou, ďalší priebeh revolúcie sa už obišiel bez vážnejších násilností.

19. 11. 1989
Založeno Občanské fórum, o den později Veřejnost proti násilí
Už dna dny po začátku sametové revoluce se v Praze utvořilo Občanské fórum. Toto sdružení občanských nezávislých aktivit odmítalo nedemokratický komunistický režim. Spoluzakladatelem hnutí byl Václav Havel, pozdější československý (posléze i český) prezident. Obdobnou roli hrálo ve slovenské části republiky občanské politické hnutí Veřejnost proti násilí. Z něj se později vydělilo několik politických stran, např. Hnutí za demokratické Slovensko. To hrálo důležitou úlohu při rozdělení Československa v 90. letech.

10. 12. 1989
Nástup federálnej vlády národného porozumenia na čele s Mariánom Čalfom
Federálna vláda národného porozumenia bola ustanovená v decembri 1989. Jej hlavnou úlohou bolo pripraviť slobodné voľby. K jej nahradeniu potom došlo v júni nasledujúceho roku tzv. vládou národnej obete, ktorá existovala až do 2. júla 1992. Predsedom obidvoch zmienených vlád bol slovenský politik Marián Čalfa.

29. 12. 1989
Václav Havel byl zvolen československým prezidentem
Po dlouhých jednáních byl nakonec 29. prosince Federálnímu shromáždění představen jediný kandidát na prezidenta – Václav Havel. Volba proběhla aklamací, Václav Havel v ní získal všech 183 hlasů poslanců Sněmovny lidu a 140 hlasů od poslanců Sněmovny národů.

23. 1. – 9. 4. 1990
Tzv. Pomlčková vojna
Označenie pomlčková vojna sa obyčajne používa pre spor o názov Československa, ktorý eskaloval v prvom štvrťroku 1990. Celá diskusia bol značne emotívna a svojou mierou prispela aj k neskoršiemu zániku spoločného štátu. Samotný spor sprevádzali taktiež základné rozpory o osude federácie. Riešenie prišlo 9. apríla 1990, kedy sa Federálne zhromaždenie zhodlo na názve Česká a Slovenská Federatívna Republika, ktorý začal platiť od 23. apríla.

8. – 9. 6. 1990
První svobodné volby
Ve volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáždění v roce 1990 zvítězilo přesvědčivě Občanské fórum s počtem 3 851 172 hlasů (53,15 % odevzdaných) v hlasování za Česko a na Slovensku Veřejnost proti násilí (32,5 % hlasů). Komunistická strana získala v obou částech federace 13 % hlasů.

Říjen 1991
Október 1991 Začal predaj kupónových knižiek
Už v októbri 1991 začal predaj kupónových knižiek, vďaka ktorým ľudia dostali možnosť získať vlastnícky podiel v ktorejkoľvek štátom vlastnenej spoločnosti, ktorá sa akcie zúčastnila. Samotná kupónová privatizácia začala oficiálne až v roku 1992.

5. - 6. 6. 1992
Parlamentní volby v Československu
V českých zemích vítězí Občanská demokratická strana (ODS) Václava Klause a na Slovensku Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), v jehož čele stál Vladimír Mečiar.

26. 8. 1992
Predsedovia národných vlád Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodli pri jednaní v brnianskej vile Tugendhat rozpad federácie
Išlo o finálne jednanie, po ktorom oznámili Václav Klaus a Vladimír Mečiar, že spoločná federácia končí k 1. januári 1993. Dohodli sa aj na harmonograme rozdelenia. K poslednému dňu decembra 1992 mal prestať existovať československý štát a mali vzniknúť dva samostatné štáty: Česká republika a Slovenská republika.

1. 10. 1992
V účinnost vstoupila ústava samostatné Slovenské republiky
K podpisu došlo na Bratislavském hradě 3. září 1992, účinnost byla stanovena od 1. října 1992. Tato mnohokrát novelizovaná ústava je v platnosti i v současné době.

25. 11. 1992
Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky prijíma ústavný zákon o zániku česko-slovenskej federácie
Poslanci Federálneho zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky rešpektovali uznesenie Českej národnej rady a Národnej rady Slovenskej republiky a potvrdili zánik spoločného štátu.

1. 1. 1993
Vznikají dva samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika
Subjektem mezinárodního práva se Česká republika stala zánikem federace 1. ledna 1993. Dne 12. března 1999 byla přijata do NATO a 1. května 2004 vstoupila do Evropské unie. Slovenská republika se stala členem Evropské unie téhož dne. Členem Severoatlantické aliance se Slovensko stalo přibližně o pět let později než Česká republika – 29. 3. 2004.


Zdroj - časová os: ​https://cesko-slovensko.eu/casova-osa/



Otvor Oči
© 2015 - 2023  All Rights reserved

---