Skutečnou lásku nepotkáš, dokud člověk, kterého máš nejraději, nebudeš ty sama. Mít se ráda. Všichni to pořád dokola opakují, co? Co to ale vlastně opravdu znamená? A jak se to dělá? Představ si, že bys stála před druhým člověkem, který o tebe nejeví zájem, naštvaně se na něj podívala a řekla mu: „Tak a teď mě miluj!“
Co by se asi dělo? Myslíš, že by odpověděl: „Tak jo“? Pravděpodobně ne. K lásce nelze nutit. Ale co ta oslavovaná, na piedestal stavěná sebeláska? Jak se té dosahuje? Všichni tak nějak víme, že sebeláska je klíčem ke šťastnému životu, ale nikdo už neříká, jak ji vypěstovat. A tak pak jdeš, snažíš se sama sebe milovat, ale čím víc se snažíš, tím víc jako by ti ta sebeláska utíkala! Jako kdyby s větším úsilím byla ta propast stále větší. Ne. K sebelásce se nelze donutit. První krok je přestat se nutit. Přestat se snažit samu sebe předělat. Myslíš si, že se nemiluješ, a tak se snažíš změnit. Snažíš se nahradit negativní myšlenky myšlenkami pozitivními, ale pokaždé, když to uděláš, máš pocit, že si lžeš. Nepřijde ti to tak? Sebeláska je záhadná věc. Ona totiž, podobně jako láska mezi dvěma lidmi, nemůže být vytvořena uměle. Nemůžeš ji v sobě vykřesat. Jediné, co můžeš, je vytvořit takové podmínky, aby se mohla objevit. Sama od sebe. Svobodně a nezávisle. A to začíná uvolněním se. Přijetím věcí tak, jak jsou. Máš k sobě nějaký vztah. Ten vztah se skládá z myšlenek, které se ti objevují v hlavě. Tyto myšlenky vyvolávají nějaké pocity, které třeba teď nemusí být příjemné. Kde se tyhle myšlenky ovšem berou? Je to jen zvyk. Zvyk, který do tebe zasadili druzí lidé. Nebo si snad myslíš, že jsi byla takto negativní odjakživa? Ten negativní hlas není tvůj, patří druhým lidem. A tak pokaždé, když se objeví, prostě se jen uvolni. Nebojuj proti němu. Nesnaž se ho přebít. Čím víc se budeš snažit, tím bude silnější. Uvolni se. A přijímej vše tak, jak je. I ten hlas v tobě. Prostě tam je, nějak se tam objevil. To je v pohodě. Pozoruj ho. Pozoruj, co říká. Ptej se sama sebe, kde se tam asi vzal? Odkud je? Odpověď není důležitá. Důležitá je pozornost. Časem možná zjistíš, že když ho takto pozoruješ, začneš si uvědomovat, že ten hlas třeba nejsi ty, že třeba je to opravdu jen nějaký zajetý, stále se opakující zvyk v hlavě. A čím déle ho budeš pozorovat, nebojovat proti němu a brát vše, co v sobě máš, tak, jak to v sobě máš, tím víc se mezi vámi vytvoří prostor. A ten prostor ho utiší. Ten prostor vytvoří možnost. Možnost zaplnit ho něčím jiným. Ale nevyhlížej ho. Nehledej ho. Protože stejně jako lásku druhého člověka ani sebelásku si nevynutíš. Dej tomu čas. Jen se dívej. Zkus to. To je první krok. Zdroj: http://www.denikcloveka.cz/mit-se-rad-co-to-znamena/ |
Details
This section will not be visible in live published website. Below are your current settings: Current Number Of Columns are = 3 Expand Posts Area = Gap/Space Between Posts = 10px Blog Post Style = simple Use of custom card colors instead of default colors = Blog Post Card Background Color = current color Blog Post Card Shadow Color = current color Blog Post Card Border Color = current color Publish the website and visit your blog page to see the results
|