Přemýšleli jste někdy o tom, že dříve se situace odehrávaly tak, že začaly, proběhly, skončily a staly se příčinou pro vývoj jiných situací? Jakoby vše proběhlo v jednom kruhu a to zavdalo příčinu pro vytvoření dalšího kola děje. Nyní mám pocit, že vše je jinak. Vše, co se děje, je jen navazujícím článkem předchozího děje a to, co se bude dít, nezáleží na tom, co se dělo, spíše je to nepředvídatelnou záležitostí. Zamyslela jsem se nad tím, proč to tak je a podle jakého klíče vše probíhá. Jedním z možných vysvětlení je, že se budoucí děj nedá předpovědět, ale pocítit. Nejde o logiku nýbrž intuitivní vnímání. Buď cítíme jasně, že věci příští nesou jakousi příjemnou energii a tudíž lze očekávat i dobrý vývoj. Nebo jasně VÍME, že něco bude přesně nějak, říká nám to pocit, o kterém nebudeme diskutovat, je jasný a výmluvný. Pocit strachu, takový ten svíravý, ze žaludku je znamením, že věříme lži a to čeho se takto úzkostně bojíme, se nestane. Ale je tu ještě jiný pocit strachu, na rozdíl od toho předešlého tady opět víme, že věc nedopadne k naší momentální spokojenosti. Je to tzv. zlé tušení?
Dříve jako bychom žili na základě toho, co se stalo v minulosti, ze zkušenosti. Nyní žijeme tím, co bude. Jsme neomylně vedeni pravdou, a pokud se od ní odchýlíme, rychle to poznáme na jakési momentální nepohodě. Tělo výborně spolupracuje s intuicí, jeden druhému jdou na ruku a reagují na sebe návazně. Mysl se musí přizpůsobit a vybírat jen takové myšlenky, s kterými srdce souhlasí, protože jakmile to tak není, okamžitě máme rozhozen emocionální systém. Jsme vedeni, což nám umožňuje nepřemýšlet nad tím, co máme udělat, ale neustále si potřebujeme hlídat svou pohodu. Někdy to nejde a to tehdy, kdy se potřebuje něco nechat odplavit ze systému, co brání v průchodu působení ducha. Nejlépe je se tomu nebránit a nechat projít momentální nepohodu, pokusit se o zmírnění vším, co nás napadne, ale někdy je prostě nemožné si pomoci, nezbývá než vydržet až vše přejde. Říká se tomu sice tvorba, ale spíše mi sedí to, že věci příjemné a radostné jsou pro nás připraveny neustále, ale my jelikož se necháme ovládnout myslí, sklouzneme do utrpení a máme mylný pocit, že se nám nedaří a prožíváme muka. Takže co tvoříme? Není to tak, že se učíme ovládnout mysl, aby byla schopna uvěřit jen v to dobré? Tudíž si netvoříme realitu, ale vybíráme a pocity, intuice jsou nástroji v učení výběru. Netvrdím, že mám pravdu, jen otázka k zamyšlení. Libuše Malinová Zdroj: harmonickyprostor.simplesite.com/437224579 |
Details
This section will not be visible in live published website. Below are your current settings: Current Number Of Columns are = 3 Expand Posts Area = Gap/Space Between Posts = 10px Blog Post Style = simple Use of custom card colors instead of default colors = Blog Post Card Background Color = current color Blog Post Card Shadow Color = current color Blog Post Card Border Color = current color Publish the website and visit your blog page to see the results
|