Vždycky máte podporu

Mnohé z našich obav, zejména ty, které souvisejí s penězi a vztahy, vycházejí ze svou základních podvědomých strachů:
1. Nejsem soběstačný
a
2. Nebudu soběstačný v budoucnosti.
Ve skutečnosti však jsou tyto dva strachy strachem jediným, strachem všech strachů:
„Život mě nebude podporovat.“

Každý z nás má své vnitřní dítě, které ví, že nemůže být samo sobě rodičem. Nevnímá samo sebe jako úplné a neví, jak se úplným udělat, aby to vyhovovalo jeho přáním. Nemá dost síly, aby samo sebe doplnilo, aby se podporovalo, aby uspokojovalo své vlastní potřeby. Toto dítě se opírá o veliké a tajuplné síly mimo sebe, o síly zodpovědné za jeho existenci. Možná je za tím nějaká hluboká, na tělesné úrovni fixovaná paměť z dětství – strach z opuštění, strach ze ztráty podpory, kterou máme a bez níž bychom se pak měli starat sami o sebe v tom obrovském a pustém Vesmíru: „Nejsem soběstačný a když soběstačný nebudu… umřu“.

Není se co divit, že lidé lpějí na penězích, že jsou závislí na majetku nebo na jiných lidech, na projektech zaměřených na sebezdokonalení. Není se co divit, že někdy pociťují takový neklid, že je jim tak nedobře ve své vlastní kůži. Utíkají před strachem ze smrti a ztráty.

Člověk podvědomě věří, že musí pokračovat, aby byl větší, aby měl více, že musí být ještě větší a mít ještě více a více… aby vůbec přežil.

Když se zastaví, když zůstane v klidu, byť i jen na okamžik, „podpora“ zmizí. A on zemře. Zemře psychicky a možná dokonce i fyzicky.
 
Této vzpomínky na odvržení, ztracenost a beznaděj se člověk nedokáže zbavit. Nemůžeme a ani nechceme to vnitřní dítě v sobě zahubit! Můžeme však tyto dávné pocity, když se v nás ozývají, vnímat a zacházet s nimi s láskou, laskavostí a soucitem. Dokážeme rozdýchat strach, neklid i nejistotu. Můžeme na tyto součásti sebe sama zaměřit svoji zvědavou pozornost. Dopřát těmto částem své osoby skutečnou podporu, na kterou tak dlouho čekají. Držet je v milujících a jistých rukou. Ať vědí, že jsou podporovány. Že jsou v bezpečí. Že nejsou žádnými omyly.

Jste soběstační a máte všeho dost v každém životním okamžiku. Onen strach z „nedostatečnosti“ musí přestat ovládat váš život. Prociťte svoje břicho – jak se zvedá a klesá při nádechu a výdechu. Prociťte, jak vás Země drží u sebe, vnímejte slunce na svojí tváři, zvuky všedního dne. Vnímejte podporu své páteře. Vnímejte, jak ramena drží vaši hlavu. A všichni ptáci, bohové i jejich andělé vám zpívají. Žijete obklopeni velikou podporou. Vždycky žijete v dostatku, ať máte kolik chcete peněz, ať vás svět chválí anebo nechválí. Jste soběstační a všeho máte dostatek.

Až dosud tvá mysl poletovala kolem budoucnosti, nyní však, příteli, ses vrátil domů.


Jeff Foster



Zdroj: www.pronaladu.cz/vzdycky-mate-podporu/