Jak se sebou nenechat manipulovat

Manipulace je součástí mezilidského chování. Většinou jsme "aktuální manipulátoři" - každý ji občas použijeme, ale jde o časově omezenou strategii, přechodné chování. 

Manipulují lidé mezi sebou, instituce, masmédia, státy svou politikou. Tady se uplatňuje jak přímá manipulace, tak zejména v reklamě, prodeji či politice ovlivňování a přesvědčování.

Například věty: „Vy jste přece zkušený člověk, tak určitě přijdete sám na to, co máte dělat“ a také: „Mně nejde o peníze, ale o princip“ nebo „Čekal jsem od vás něco lepšího.“ Podobné věty často provázejí právě manipulaci.

Proč manipulujeme? 
Mezi nejčastější důvody patří strach. Třeba z vlastního selhání, bezmoci i neznáma. Důvodem může být i nedostatek sebedůvěry, kdy manipulace poskytuje pocit moci. Někdy to je jen odkoukaný model chování. Používají to známí, naše vzory i rodina. Někdy nemusí jít o zlé úmysly, a to v případě, že je to pro manažera taková hra - zkouší, co udělají podřízení, kolegové, když použije manipulativní prvky. To může přerůst až doslova v legraci, kdy se obě strany vědomě manipulují a užívají si to. Často je příčinou neznalost. Člověk manipuluje druhého, protože nezná efektivnější způsob jednání, ale když se naučí jednat jinak, od manipulace upustí. Jenom přibližně 20 procent manipulátorů manipuluje vědomě.

Jak manipulujeme. Poznáváte se?
Manipulujeme činy, chováním, jednáním. Třeba při pokeru, nebo když chceme někoho zaskočit, při citovém vydírání. Můžeme také manipulovat slovy, stavbou vět, výběrem slov, vyvoláním určitých pocitů. Manipulační je i hlas: hluboké tóny, zvednutí intonace na konci věty. Rovněž manipulujeme symboly a pozicí, tedy silovým nátlakem postaveným na určité výjimečnosti, třeba tím, z jaké jsme firmy, jakou školu máme za sebou, do kterých klubů patříme, jakou značku oblékáme.

Malý příklad manipulace z firemního prostředí:

Vy: „Prosím tě, půjč mi auto - potřebuju dojet pro materiály do tiskárny, než zavřou a jako na vztek tady není žádné auto k dispozici.“
Manipulátor: „A ty ho potřebuješ hned teď?“
Vy: „Jasně, spěchá to, vždyť jsem ti to řekl.“
Manipulátor: „A co je to za materiály?“
Vy: „Tiskli nám prezentační kartičky na výstavu, zítra je tam bereme. Proto je to tak naléhavé.“
Manipulátor: „Jo, ty s tou divnou barvou, že? Teda, kdo tohle vymyslel, ten se nadřel. Kdo vybral tu barvu?“
Vy: „Tak co bude s tím autem?“
Manipulátor: „Teda, ty na mě startuješ, já žasnu. Co jsem ti udělala?“
Vy: „Já jenom potřebuji odjet. Tak můžu tvoje auto?“
Manipulátor: „Ne, vážně, něco ti na mě vadí?“
A tak dále, až odpadnete. Ovšem - manipulátor vám neodřekl, vy jste přece odešli sami.
        
Jak se bránit proti manipulaci?
Dobrá je prevence. Nevyprávějte manipulátorovi podrobně o svých záležitostech. Rovněž se vyplácí nereagovat na nejasně formulovanou žádost a dělejte si také při hovoru poznámky. Dále odmítejte zprostředkované jednání a buďte opatrní vůči lichotkám. 

Když už nepomůže prevence, je nutný zásah
Ptejte se a použijte slova jako: „Má to souvislost s tím, co řešíme?“ nebo se rovnou divte: „Já tomu vůbec nerozumím - proč mi to říkáte?“ Pomáhá taky prostě nereagovat na manipulaci a pokračovat po svém. Cestou je také označit manipulaci a postavit se jí: „Beru na vědomí, že firma, váš minulý zaměstnavatel, je firmou prestižní. Nicméně na naše jednání to nemá žádný vliv.“ Když občas něco nebo někoho odmítnete, znamená zdravý způsob chování, stanovujete své meze. Nebojte se sem tam odmítnout. Situační odmítnutí neznamená zavržení druhého člověka.


Příklad:
Vy: „Prosím vás, kde najdu Martu?“
Manipulátor: „Tam, kde vždycky touto dobou.“
Vy: „A to je kde?“
Manipulátor: „Já myslela, že to víte, když jste takoví přátelé.“

Dobrá reakce je v tomto případě ve formě „já výrokem“ a sdělte pocity, důvody pro ně a s čím počítáte a co očekáváte.

Vy: „Nelíbí se mi, když mi na přímou otázku neodpovíte. Chtěl jsem slyšet jasnou a stručnou odpověď. Tak ji příště prosím použijte.“

​
Autor: Olga Medlíková, 

Zdroj: http://psychologie.doktorka.cz/jak-se-sebou-nenechat-manipulovat